Miluji Evropany, ale toto se musí změnit. J. D. Vance poslal zásadní vzkaz

„Pro Evropu není dobré být stálým bezpečnostním vazalem Spojených států.“ Takto se vyjádřil JD Vance v pondělním [14. dubna] telefonickém rozhovoru pro UnHerd, který byl jeho prvním velkým rozhovorem pro evropský zdroj od nástupu do funkce viceprezidenta. V pozadí stojí týden zmatků na finančních trzích, které vyvolala cla prezidenta Trumpa v „Den osvobození“.

Vanceova odpověď: ano, pokud budou evropští lídři připraveni zaujmout nezávislejší roli na mezinárodní scéně a budou více reagovat na své vlastní voliče, zejména pokud jde o otázku přistěhovalectví.

Co čeká Ukrajinu po stažení USA z polského logistického centra Rzeszow?

Trump minulý víkend varoval, že Zelenskyj bude mít „nějaké problémy – velké, velké problémy“, pokud se „pokusí z dohody o vzácných zeminách vycouvat“, mezi zprávami, že její nejnovější verze je velmi křivácká. Údajně Ukrajinu nutí, aby polovinou svých příjmů ze všech projektů na zdroje a související infrastrukturu přispěla do investičního fondu kontrolovaného USA, prostřednictvím těchto prostředků splatila veškerou pomoc USA od roku 2022 a poskytla USA právo první nabídky na nové projekty a právo veta na prodej zdrojů ostatním.

Náměstí Pravdy a náměstí Zbrojení

Tisíce lidí vyšly do ulic Říma, aby demonstrovaly proti a za přezbrojení EU. Proevropskou demonstraci uspořádaly noviny patřící průmyslové skupině, která vyrábí i zbraně a nedávno podepsala smlouvu s německým Rheinmetall. Cílem je přimět Giorgiu Meloni, aby přijala zbrojní balíček EU ve výši 800 miliard eur. Dění jsme jeli sledovat osobně.

„Jsou desetiletí, kdy se nic neděje, a týdny, kdy se dějí věci, které se za desítky let nedějí.“ Je to slavná fráze připisovaná Vladimíru Iljiči Leninovi, kterou by se dalo popsat několik posledních týdnů v Evropě. Tváří v tvář obratu americké politiky ohledně rusko-ukrajinského konfliktu o 180 stupňů se EU zdá být ve stavu křeče.

Hlavní poznatky z New York Times: Utajovaná historie ukrajinské války USA – Rusko

Je to už o roky pozdě a alternativní a nezávislá média mezitím udělala tolik práce na odhalení reality, včetně více než 600 stránek knih, ale New York Times v neděli [30 března] přinesl obsáhlou zprávu Tajná historie role Ameriky v ukrajinské válce

Až donedávna by strážci hlavního proudu médií nepřipustili, že se konflikt na Ukrajině od samého začátku rozvíjí jako zástupná válka. A to ani poté, když takzvaný poznámkový papír [paper of record] v únoru 2024 přiznal, že CIA vybudovala na Ukrajině 12 „tajných špionážních základen“, aby od roku 2014 vedla stínovou válku proti Rusku.

Evropská idiokracie přichází do temnoty

Pod vedením kapitánů bankovního průmyslu se Evropa vrací do 30. let 20. století.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila svůj plán ReArm Europe s až 800 miliardami eur na vojenské výdaje. Vzápětí prosazuje německý kancléř Friedrich Merz neomezené půjčování si na infrastrukturu a obranu. Emmanuel Macron ve Francii chce poslat vojáky na Ukrajinu a posílit francouzský jaderný arzenál.

Racionální tvůrci politiky by museli rozpoznat ztracený případ a upravit kurz. To je to, co dělá nová administrativa ve Washingtonu. Ale evropská loď bláznů je odhodlaná, odhodlaná neúspěch zdvojnásobit bez ohledu na cenu.

USA se budou snažit přimět Evropu, aby splnila Putinův požadavek zastavit vyzbrojování Ukrajiny

Je možný kompromis, kdy budou Evropané Spojenými státy tlačeni, aby své zbraně určené pro Ukrajinu uskladnily v Polsku a Rumunsku pro rychlou přepravu přes hranice v případě, že by někdy poté, kdy bude dohodnuto příměří, klid zbraní nebo mírová smlouva, došlo k opětovnému vypuknutí nepřátelství.

Oficiální interpretace Kremlu posledního Putinova telefonátu s Trumpem opakuje Putinův požadavek, že se „úplné zastavení poskytování zahraniční vojenské pomoci a zpravodajských informací Kyjevu musí stát klíčovou podmínkou pro zabránění eskalaci konfliktu a dosažení pokroku směrem k jeho řešení“. Trumpovo dočasné pozastavení pomoci dokazuje, že má politickou vůli zastavit ji nadobro, pokud z jednání s Putinem dostane, co chce, ale Evropané jsou jiný příběh.

Kdo zastaví psychopaty?

Nebezpečné, absurdní konstrukce, že se k míru prozbrojíme, patří do světa lidí typu Lipavského a Řehky, popřípadě Černochové, ale se skutečností nemají nic společného. Zbrojení prostě k míru a stabilitě nepovede, i kdyby o tom rozhodl třeba i ten nejvyšší soud.

Velmi tragická válka na Ukrajině, o které nám do dnešních dnů nebyla „veřejnoprávní“ média ochotna říci ani polovinu pravdy se, doufejme, chýlí ke konci. Je to dobrá zpráva, ale nesmíme přehlédnout, že pokud, dokonce z USA, zaznívá hlas rozumu, v Evropě stále ještě „mrzne“. Vždyť přece, jak lépe reagovat na možné uzavření míru než zvýšením výdajů na zbrojení? Nebezpečné, absurdní konstrukce, že se k míru prozbrojíme, patří do světa lidí typu Lipavského a Řehky, popřípadě Černochové, ale se skutečností nemají nic společného. Zbrojení prostě k míru a stabilitě nepovede, i kdyby o tom rozhodl třeba i ten nejvyšší soud.

Militantní šialenci vedú EÚ do záhuby

Lídri EÚ zahodili všetko, na čom bola Európska únia (EÚ) postavená a robia z nej militantnú vojnovú organizáciu. EÚ vznikla ako mierový projekt zameraný na hospodársku spoluprácu. Dnes sa spolupráca nahrádza vydieraním a diktátom, miesto podpory ekonomiky dochádza k jej byrokratickému obmedzovaniu, zavádza sa green deal, ktorý môže byť hrobárom únie. Namiesto riešenia sociálnych problémov občanov únie dochádza k obmedzovaniu ich práv a slobôd. Schengenský priestor sa často narušuje, na hraniciach sú kontroly, a to všetko pre nezvládnutie migračnej politiky. EÚ sa stáva Európou vojnových štváčov, starajúcou sa nie o vlastné členské štáty, ale len o nečlenský štát EÚ, akým je Ukrajina.

Odvolávajú sa na naše západné spojenectvo, len akosi zabúdajú, že USA nám nikdy a v ničom nepomohli. Rovnako západné štáty ako Veľká Británia, Francúzsko, Taliansko nás doslova zradili v roku 1938 v Mníchove a vydali napospas Hitlerovmu Nemecku. Aj dnes si vyspelé štáty presadzujú len svoje vlastné záujmy a nám pomáhajú len do takej miery a len tak, aby sme sa príliš nevzchopili. Stále nás berú ako niečo menejcenné, východné, čo musia trpieť.

Francouzské jaderné cvičení by se mohlo stát cvičením pro prestiž Polska

Polsko by se cvičení mohlo zúčastnit, aby vyslalo silný protiruský signál, ale míra, do jaké by se mohlo obrátit směrem k Francii a pryč od USA, bude z velké části záviset na výsledku nadcházejících prezidentských voleb.

Vzhledem k nesmírné ekonomické a vojenské váze země na západní hranici Ruska by proto mohlo být užší spojení Polska s EU (přes Francii) nebo s USA nejdůležitějším faktorem při určování, jak bude bezpečnostní architektura nakonec vypadat. Zatímco rozšíření francouzského vlivu na Polsko může být samozřejmé, pokud se začne účastnit „pokerových“ cvičení, což z jeho pohledu dává smysl, příští prezidentské volby pravděpodobně rozhodnou, zda se z toho stane plnohodnotný obrat.

Pozdě bycha honiti

Všichni víme, že rčení pozdě bycha honiti vypovídá o situaci, kdy je bohužel na některé věci v našem životě pozdě, kdy se události, které se již odehrály, nedají odestát, prostě vzít zpátky. Jinými slovy: Rčení vyjadřuje stav, kdy se již nedá napravit to, co se událo, kdy je již pozdě litovat toho, co se stalo. Nejstarší písemný doklad používání tohoto lidového rčení je podle Václava Flajšhanse z 15. století. Později se vyskytuje ve sbírce Přísloví česká od Jana Blahoslava. Připomínám, že úsloví znal i J. A. Komenský a vyskytuje se i v Rosově slovníku a Čelakovského knize: Mudrosloví národu slovanského ve příslovích.

V knize Zákulisí slov do třetice je slovo bych výstižně přiblíženo: Ten bych, kterého podle našich jazykově vtipných předků honíme, je slůvko bych vyskytující se ve větách, jimiž litujeme svých minulých činů nebo naopak nečinností.

Hysterie po čtvrtletní zprávě MAAE o íránském obohacování uranu

Írán nadále obohacoval pouze na 60 %, což neodpovídá požadavkům na atomovou zbraň.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) vydala čtvrtletní zprávu o íránském civilním jaderném programu a média jako hodinky reagovala hysterickými spekulacemi o íránských jaderných zbraních, přestože tato zpráva v podstatě není nepodobná nedávným čtvrtletním zprávám.

Středeční střípky

Povrchně viděné a hodnocené sebevědomé a zrychlující se sbližování mezi Ruskem a Spojenými státy vzrušuje mysl ve světě, někdy a někde provokuje zcela fantastické fantazie vedoucí až k nové Jaltě a rovnoprávnému partnerství tří supervelmocí, včetně Číny.

Kdo zná autora článku trochu lépe než to veřejně dostupné komentáře a analýzy umožňují ví, že a priori nevěří optimismu, slibům a strachu, které nás objímají v naději, že bude lépe. Než ale bude lépe, bude, musí být, ještě hůře. Na otázku Proč? jsem napsal krátkou odpověď v posledním článku Narcismus, ignorování a iluze.

Položit na stůl „peníze a zbraně“

„Klid a nohy v teple“ anebo „klídek“ slýcháme, jsme-li nervózní, nevíme-li si s něčím rady, atd. A v poněkud jiných situacích se dozvídáme třebas „nebudem se bát vlka nic“. A začneme-li příliš dávat najevo, že jsme z něčeho vyvedeni z míry, ozve se třebas „nešil“. Myslím, že dnes by se tyto dobře míněné rady měly ozývat opravdu často. 

Je to pravda. Žijeme dnes v Evropě v převratné době. V době zlomu. Mnohé z nás nepříjemně zasahuje, že nemáme klid, na jaký jsme si v posledních mnoha letech zvykli. To, že ekonomickou krizi následovala pandemie a pak přišla válka a dokolečka dokola jsme slýchali, že snad i na nás mohou padat bomby.

Závazek dávat 2 % na obranu plníme i létáním pro papaláše za 1,5 miliardy

Česká republika se zavázala, že bude dávat minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Kverulant.org odhalil, že do této částky Ministerstvo obrany započetlo i náklady za lety pro politiky ve výši jeden a půl miliardy a rekordní pokutu ve výši půl miliardy za zmanipulované výběrové řízení na nákup vrtulníků. 

V roce 2006 se ministři obrany NATO dohodli, že vyčlení minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu (HDP) na výdaje na obranu, aby tak zajišťovali vojenskou připravenost Aliance.  V dubnu 2024 k tomu Poslanecká sněmovna přijala příslušný zákon. „Bezpečnost není zadarmo. Výdaje na obranu ve výši 2 % HDP jsou pro nás životně důležité. Jestli chceme bezpečnou Evropu a nebát se o naše životy, hodnoty a pohodlí, musíme mít moderní a efektivní armádu. Tímto bych chtěla poděkovat za konstruktivní debatu v obranném i rozpočtovém výboru i ANO za podporu,” řekla k tomu tehdy ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Válka na Ukrajině a role Turecka

Ve válce, o níž budeme hovořit v následujícím článku, hrálo Turecko podružnou, ale velmi komplikovanou roli. V situaci, která se v dějinách světa vyskytuje jen zřídka, turecká kapitalistická třída a její politici dodávali zbraně jedné z válčících stran a zároveň rozvíjeli hospodářské vztahy a udržovali diplomatické styky s druhou stranou. Turecko sice definovalo Rusko jako okupanta a odsoudilo anexi Krymu, ale zároveň se snažilo co nejvíce ochránit Rusko před hospodářským embargem, které na něj uvalil euroatlantický blok. Na jedné straně si Turecko zachovalo členství v NATO a účastnilo se cvičení NATO, na druhé straně podporovalo Rusko tím, že dodržovalo pravidla smlouvy z Montreux a nepustilo NATO do Černého moře. Turecko se během války na Ukrajině nechovalo jako člen NATO ani jako typické kolečko v soukolí euroatlantického bloku, ale snažilo se hrát dvojí hru.
~~~~~~~~~~~~

Americký zákon by zrušil dodávky a používání ATACMS

Návrh zákona, který Sněmovně reprezentantů USA předložil poslanec Clay Higgins (R-LA), zakazuje USA posílat na Ukrajinu rakety dlouhého doletu ATACMS s cílem útoků na Rusko.

Vzhledem k tomu, že k jejich odpalování z ukrajinského území je zapotřebí amerického personálu a amerických satelitů, považuje to Moskva za přímý útok USA na Rusko, uvádějící ho do válečného stavu s USA, což může vést k jadernému konfliktu.

Aby byl potenciál jaderného konfliktu odstraněn, požaduje legislativní návrh ukončení útoků ATACMS na Rusko.

Vizualizace hroutících se frontových linií Ukrajiny během neustálého ruského postupu

Jak už jsme to rozebírali dříve, Bílý dům v současnosti zařizuje ‚ohromný nárůst‘ dodávek výzbroje na Ukrajinu, přestože je jen 50 dnů do nástupu nově zvoleného prezidenta Trumpa do úřadu. I tento týden oznámily USA 725 milionů $ další pomoci, přičemž jde o poslední balíček pro Ukrajinu vytažený přímo ze skladů USA.

Patří do něho i druhá dodávka protipěchotních min a přichází to ve stejný den, kdy i Německo přišlo s dalšími 680 miliony $ pomoci Ukrajině. Západní spojenci prohlásili, že chtějí, aby se Zelenskyj a Ukrajinské síly ocitli v co nejvýhodnější pozici před nevyhnutelně nadcházejícím vyjednáváním o ukončení války (což Trump opakovaně od prvního dne své druhé administrativy sliboval). Zůstává však základní otázka, co dobrého tohle překotné zaplavení více zbraněmi přinese, když skutečným problémem je hroutící se lidská síla Ukrajiny? K ilustraci reality rychlého ruského postupu v několika posledních měsících…

Plánovaná ekonomika Západu a Ruska

Plánovací ekonomika v Rusku funguje tak, že vybrané podniky dostanou zvýhodněné půjčky, protože začínají pracovat v systému mobilizační ekonomiky. Je to jistě lepší kšeft, než investovat do zelené a transgenderové ideologie jako na Západě.

Automobilky v Německu a firma Boeing a Disney v USA poskytují dobrý příklad ekonomiky Západu. Tu řídí iracionální síly sociopatů, což je hrabivost podílových fondů a nihilistická ideologie Deep state. V rámci kvantitativního uvolňování, skupování minulých dluhů a válečných půjček tiskne FED inflační dolary, které už nikdo nechce. Tedy, kromě kolonizovaného Síkely a Fialy, kteří za ten toaleťák dávají naše důchody.

Fiala dělá pro pád vlády více než Rusko. Zelenský možná nestihne sbalit kufry

A o čem dnes budeme hovořit? Probereme roli nově bezpartijního ministra zahraničí Lipavského a prezidenta Petra Pavla na naší politické scéně i v zahraničí. Má nebo nemá být Rusko zbaveno členství v bezpečnostní radě OSN, jak nepřímo naznačil v New Yorku prezident Petr Pavel? Budeme rozebírat odmítavý postoj Polska k přijímání nelegálních migrantů, které nechce Německo na svém území, a který se diametrálně liší od postoje poslušného Petra Fialy. Zmíníme se i o tom, co znamená setkání středoevropských státníků na narozeninách prezidenta Miloše Zemana, proč je maďarský ministr zahraničí v konfliktu s velvyslankyní Německa i o tom, že Izrael nepovolil generální tajemníkovi OSN vstup do země a v co může vyústit konflikt mezi Izraelem a Iránem. A konečně – proč a o čem si budou volat německý kancléř Olaf Scholz a ruský prezident Vladimír Putin?

Technofašismus, technoterorismus a globální válka

Svět nezadržitelně spěje k válce. Jakýkoli pomyslný průzkum mezi světovou populací by ukázal, že nikdo nechce válku. Válka však pravděpodobně vypukne ještě před koncem tohoto desetiletí. Většina zemí světa se hlásí k demokratickým režimům, ale žádná strana s volebním významem, od levice až po pravici, nepovažuje válku za bezprostřední nebezpečí a nestaví si boj za mír jako svůj hlavní prapor. Mír nezískává hlasy. Válka přináší mrtvé lidi a mrtví lidé nevolí. Žádná strana si nedovede představit, že by prováděla volební propagandu na hřbitovech nebo v masových hrobech. Stejně tak si nedovede představit, že bez živých nejsou strany. To vše se zdá absurdní, ale absurdita se děje, když rozum spí …

V prostředí globálního technofašismu a technoterorismu se evropsko-severoamerický kapitalismus aktivně připravuje na přechod od studené války k válce horké. Tváří v tvář prázdnému nebo odporně impotentnímu pohledu svých občanů připravuje zvláštní mezinárodní dělbu práce zabíjení: Evropa se postará o porážku Ruska, zatímco USA se postarají o porážku Číny. Téměř ve stejné době první komisař Evropské unie pro obranu Andrius Kubilius, bývalý litevský premiér, říká, že Evropa musí být připravena na válku s Ruskem za 6-8 let, a vysoký důstojník amerického námořnictva prohlašuje, že USA musí být připraveny na válku s Čínou v roce 2027.
Nemá smysl předpovídat, že k válce dojde, ale že její výsledek bude zcela jiný, než si představují tito váleční podnikatelé opojení think-tanky financovanými výrobci zbraní.

Jaké změny provádí Rusko ve své jaderné doktríně?

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil řadu aktualizací národní strategie pro použití jaderných zbraní, které mají reagovat na měnící se vojenskou a politickou situaci a vznik nových hrozeb.

(1) Útok „nejaderného státu“
(2) Snížení jaderného prahu
(3) Rozšíření deštníku na Bělorusko
(4) Jaká byla předchozí doktrína?
(5) Proč byly změny navrženy právě nyní?

Putin ve středu zopakoval, že použití jaderných zbraní zůstává „krajním opatřením“ na ochranu ruské suverenity, ale Moskva musí vzít v úvahu, že „současná vojensko-politická situace se dynamicky mění … včetně vzniku nových zdrojů vojenských hrozeb a rizik pro Rusko a naše spojence“.

10 zásad pro trvalý mír ve 21. století

Příští rok uplyne 230 let od vydání slavného eseje Immanuela Kanta „Věčný mír“ (1795). Velký německý filozof v něm předložil soubor hlavních zásad pro dosažení věčného míru mezi národy své doby. V době, kdy se potýkáme se světem ve válce a hrozí nám jaderný armagedon, bychom měli vycházet z Kantova přístupu k naší době. Na zářijovém summitu OSN o budoucnosti by měl být zvažován aktualizovaný soubor zásad.

Kantovy hlavní návrhy se soustředily na tři myšlenky. Zaprvé odmítal stálé armády. Stálé armády „neustále ohrožují ostatní státy svou připraveností objevit se kdykoli připraveny k válce“. Tím Kant o půldruhého století předstihl slavné varování amerického prezidenta Dwighta D. Eisenhowera před nebezpečím vojensko-průmyslového komplexu. Za druhé, Kant vyzýval k nevměšování se do vnitřních záležitostí jiných národů. Tím Kant brojil proti tajným operacím, které USA neúnavně používají ke svržení cizích vlád. Zatřetí Kant volal po „federaci svobodných států“, kterou se v naší době stala Organizace spojených národů, „federace“ 193 států, které se zavázaly fungovat podle Charty OSN.

Německo je nesvé z rozmístěním nových amerických raket

Ve Spojených státech si toho téměř nikdo nevšiml, ale v Německu ano – na červencovém summitu k výročí založení NATO byla uzavřena dohoda mezi Washingtonem a Berlínem.

Poprvé od 80. let Německo souhlasilo s umístěním tří typů amerických raket (pod americkým velením) na svém území, a to od roku 2026: střely s plochou dráhou letu Tomahawk Block 4 s doletem něco málo přes 1 000 mil (1 600 km), střely Standard Missile-6 (SM-6) s doletem 230 mil (370 km), která je určena především pro protivzdušnou obranu, a hypersonické zbraně dlouhého doletu (LRHP), která je stále ve vývoji a bude mít dolet přes 1 800 mil (2 900 km).

Všechny modely umělé inteligence postrádají zdravý rozum, ale to Pentagon neděsí.

Podle nedávné studie vědců z německého superpočítačového centra Jülich, Bristolské univerzity a německé laboratoře LAION vykazují i ty nejpokročilejší modely umělé inteligence (chatboty) naprostou neschopnost řešit nejjednodušší logické problémy.

Ve své zprávě Alice in Wonderland: Simple Tasks Showing Complete Reasoning Breakdown in State-Of-the-Art Large Language Models / Alenka v říši divů: Jednoduché úlohy vykazující naprosté selhání uvažování u nejmodernějších velkých jazykových modelů vědci píší o „dramatickém zhoršení funkcí a schopností uvažování“ u testovaných chatbotů. Naznačují, že modely sice mají potenciál pro základní uvažování, ale nedokážou ho důsledně uplatnit.

Nikdy nekončící závody AI v prostředí, kde všichni chatboti bez výjimky nejsou schopni jednoduché logiky, hrozí nepředvídatelnými důsledky v oblasti použití zbraní AI.
Střela s AI má řešit nejjednodušší logické problémy, nikoliv skládat vysoce inteligentní texty.

Nerealistické vojenské iniciativy: USA podkopávají evropský obranný průmysl

Realizace obranného programu European Sky Shield Initiative (ESSI), zahájeného v září 2022 z iniciativy a pod záštitou Německa, nabírá v Evropě na obrátkách.

16. července se k účasti na tomto vojenském projektu přihlásilo #de# Švýcarsko. Dosud se programu ESSI účastní Belgie, Bulharsko, Estonsko, Finsko, Spojené království, Lotyšsko, Litva, Česká republika, Nizozemsko, Norsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Česká republika a Maďarsko.

Přední členové NATO, včetně Francie, Itálie, Polska, Španělska a Turecka, však od účasti na ESSI upustili.

Bojovníci Hamásu přiznali, že nakupují zbraně od ukrajinské vlády

Bojovníci Hamásu na svém oficiálním kanálu na Darknetu přiznali, že nakupují zbraně od ukrajinské vlády! Kevin McCarthy požaduje po Kataru vydání šéfa Hamásu a okamžité osvobození amerických rukojmí! Z českého prezidenta Petra Pavla se najednou stal “Chcimír” a na Twitteru požaduje mírové urovnání válečného konfliktu v Izraeli! A co na Ukrajině?

Ve světě se očekává nová vlna inflace

V roce 2022 byla v mnoha zemích světa zaznamenána rekordní úroveň inflace. Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu a Světové banky činila celosvětová průměrná míra inflace v roce 2020 1,9 %. V roce 2021 se zvýšila na 3,4 %. Vrcholu však míra inflace dosáhla v srpnu 2022. Na meziroční bázi byla inflace v tomto měsíci odhadována na 8,0 %.

V USA byly hodnoty inflace v uvedených letech následující (%): 1,2; 4,7; 8,2. Ve Spojeném království (v %): 1,0; 2,5; 9,9. V Kanadě (v %): 0,7; 3,4; 7,6. atd. Inflace v letech 2020-2022 neminula téměř žádný stát na světě. Trend byl však všude přibližně stejný: inflace rostla a v roce 2022 dosáhla nejvyšších hodnot.

Americký obranný průmysl zkrachoval?

Dne 30. ledna zveřejnil deník The Wall Street Journal článek „Why Defense Contractors Are Saying No to Their Biggest Customer: The Pentagon“, v němž uvádí, že „globální konflikty jsou důvodem rekordních zakázek pro společnosti Northrop Grumman, Lockheed Martin a RTX, které však některé velké zakázky odmítají“.
+ Galerie: Jak funguje americký vojensko-průmyslový komplex

Bulletin: Jaderné odstrašení

– Zachary Kallenborn: Proč by zákaz jaderných zbraní lidstvo ohrozil, nikoli zachránil?
– Ward Hayes Wilson: Reakce na Kallenborna: Proč realismus vyžaduje zrušení jaderných zbraní?
– Ivana Nikolić Hughes, Xanthe Hall, Ira Helfand, Mays Smithwick: Existenční hrozbou je jaderné odstrašení, nikoliv smlouva o zákazu jaderných zbraní
– Alexander Kostjuk: Výzva k jadernému odstrašení v Evropě
– Doomsday Clock / Hodiny soudného dne

Fialova vláda jako budíček do reality

Česká vláda dala Ukrajině kazetovou munici, kterou potom odněkud z ukrajinského území byly odstřelovány obytné části ruského Belgorodu. Přitom česká republika se zavázala nepoužívat kazetovou munici, zatímco Rusko a Ukrajina tento závazek nemají. Tato dodávka proběhla bez jakýchkoliv závazků a podmínek z ukrajinské strany. Ostatní státy, které Ukrajině kazetovou munici dodaly (USA, pravděpodobně i V. Britanie), si vynutily příslib ukrajinské vlády, že tuto munici nebudou používat proti civilnímu obyvatelstvu. Ukrajina se drží závazků, které ovšem v případě České republiky nemá, takže použila na bombardování Belgorodu českou munici, kde ji žádný závazek neomezuje. (zdroje: Blesk.cz 14. července 2023: Ukrajinci dostali kazetovou munici z USA, iDnes/zpravodajství, zahraničí 13.1.2024: Rusko tvrdí, že ho odstřelovaly raketomety české výroby Vampir a kazetovou municí).

Otázka zbraní

Ľudí vôbec a politikov zvlášť môžeme rozdeliť aspoň na dve skupiny, a to podľa postoja k zbraniam. Jedni považujú zbrane za úplne normálnu či dokonca legitímnu súčasť života. Takých je zrejme väčšina. Druhí nepovažujú zbrane a všetko, čo s nimi súvisí (ich výroba, šírenie a najmä použitie) až za také samozrejmé či dokonca správne, pretože vedia, že každé použitie zbrane potenciálne hrozí ďalším použitím proti-zbrane atď., pokiaľ to niekto nezastaví, ad infinitum.

Dobré časy pro vojensko-průmyslový komplex

Titulek v New York Times hovoří za vše: „Válka na Blízkém východě přispěla k nárůstu mezinárodního prodeje zbraní.“ Konflikty v Gaze, na Ukrajině a jinde sice způsobují nesmírné a neúnosné lidské utrpení, ale také zvyšují zisk světových výrobců zbraní. Bývaly doby, kdy takový obchod přinejmenším vyvolával řeči o „obchodnících se smrtí“ nebo o „válečných spekulantech“.