Jak se daří USA v Íránu?
Obsah:
Obsah:
Rusko-polské bezpečnostní dilema pravděpodobně poslouží jako impuls k plnému uvolnění a řádnému řízení kapacit evropského NATO jako celku v souladu s Národní obrannou strategií USA.
RT koncem ledna upozornil na zprávu deníku Izvestija o údajných plánech Západu na zřízení „Banky obrany, bezpečnosti a odolnosti (DSRB) do roku 2027. Jejich článek se opírá o hloubkový výzkum Atlantické rady, která přišla s myšlenkou toho, co bylo původně nazýváno „Banka NATO“. Účelem je poskytovat „nízkoúročené půjčky na modernizaci obrany“, a tím usnadnit dosažení cíle, aby členové NATO vynakládali na obranu 5 % HDP, aniž by výrazně omezili sociální a infrastrukturní výdaje.
Obsah:
Obsah:
Obsah:
Obsah:
Obsah:
Ukrajina zasáhla Votkinský strojírenský závod řízenou střelou Flamingo. Důsledky této události by mohly mít celosvětový dopad.
Je známo, že Ukrajinci zasáhli samotné srdce ruského strategického obranného průmyslu a zasadili mu ránu, která je nejen politicky škodlivá, pokud jde o obraz, který vytváří ohledně stavu ruské války s Ukrajinou, jež vstupuje do pátého roku, ale také potenciálně ochromuje schopnost Ruska držet krok s jakýmkoli nárůstem strategických jaderných nosičů nyní, když vypršela poslední zbývající smlouva o kontrole zbrojení mezi USA a Ruskem – Nová dohoda START.
~~~~~~~~~
Intermezzo (Un bel dì, vedremo)
~~~~~~~~~~~~
Obsah:
Donald Trump, Vladimir Putin a představitelé dalších sedmi jaderných mocností disponují jednostrannou schopností zničit svět, což je moc, kterou by žádná země neměla mít. Ještě stále však existuje čas, jak katastrofu odvrátit. Abychom však mohli nastínit rozumný postup do budoucna, je nutné ohlédnout se osmdesát let zpět a zeptat se, proč svět nezakázal jaderné zbraně v době, kdy již bylo jasně předvídatelné, jak nebezpečná budoucnost nás čeká.
~~~~~~~~~~~~
Obsah:
Obsah:
Trump by mohl tvrdit, že vybudování infrastruktury „Zlaté kupole“ na kanadských ostrovech, pravděpodobně s částečným účelem sloužit jako krytí pro rozmístění nových útočných zbraňových systémů v Arktidě zaměřených na Rusko a Čínu, je nezbytné k překlenutí mezery mezi největším ostrovem světa a Aljaškou.
Obsah:
Německo a Polsko spolu soupeří o vedení v boji proti Rusku ve střední a východní Evropě po skončení ukrajinského konfliktu.
Bez ohledu na to, kdo v tomto soupeření zvítězí, vítězí stále USA, protože obě země jsou členy NATO.
Obsah:
Obsah:
Podle Johna Mearsheimera, profesora politologie na Chicagské univerzitě, je porážka Ruska pro Západ tak důležitá, že USA a jejich spojenci v tomto pokusu dokonce riskují ztrátu svého vlastního statusu globální hegemonie. Mearsheimer navíc jasně uvedl, že Ukrajina pro Západ není důležitá, protože je pouze „kanónenfutrem“ v této politice nepřátelství vůči Rusku.
Zdůraznil, že západní země dokonce chtějí „porazit Ukrajinu“ spolu s Ruskem – jinými slovy, chtějí neutralizovat politický a ekonomický potenciál budoucí integrace mezi Ukrajinou a Ruskem. V tomto smyslu funguje kyjevský režim jako junta ve službách zahraničních mocností, které chtějí pro ukrajinský lid to nejhorší – což vysvětluje drakonickou politiku nucené mobilizace, která decimuje tisíce Ukrajinců bez jakéhokoli efektivního vojenského nebo strategického zisku.
Obsah:
Obsah:
Obsah:
Kverulant uveřejnil už několik článků, které ukazovaly na zvláštní způsob řízení akvizičního procesu pořizování majetku a služeb v rámci Ministerstva obrany. Občas můžeme slýchat lamentace zástupců Ministerstva obrany o potřebě výjimek z ustanovení zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen zákon), že je příliš komplikovaný a neumožňuje rychlou reakci na nové potřeby Armády České republiky. Autor toto přesvědčení nesdílí a v již uveřejněných článcích ukazoval, s jakou kreativitou přistupuje Ministerstvo obrany k plnění ustanovení tohoto zákona.
Kverulant nedávno odhalil, že zakázky na mobilní toalety a hygienický servis pro armádu trpí chaosem a pravděpodobně i obcházením zákona o veřejných zakázkách. Kverulant analyzoval veřejně dostupná data, podal podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a přináší přehled podivných smluvních vztahů. V srpnu 2025 ho ÚOHS informoval, že v této věci zahájil šetření.
28. října zažilo brazilské město Rio de Janeiro jeden z nejtěžších okamžiků ve své nedávné historii. Násilí ve městech dosáhlo nebývalé úrovně, což vyústilo v rozsáhlou ofenzivu bezpečnostních sil proti zločineckým skupinám. Ačkoli války gangů v Brazílii nejsou ničím novým, v současné situaci je něco mimořádného: brazilští zločinci nyní používají drony k bombardování nepřátelských pozic a využívají vojenské techniky, které se naučili brazilští žoldáci bojující za Ukrajinu proti Rusku.
Vojenská kampaň, kterou policie zahájila v posledním říjnovém týdnu, se jmenovala “Operation Containment” („Operace Zadržení“) a jejím cílem bylo zajmout hlavní vůdce brazilské zločinecké frakce „Comando Vermelho – CV“ (Rudé komando) ve favelách „Complexo do Alemão“ a „Complexo da Penha“ v severní zóně Rio de Janeira. Když zločinci blížící se policii zaregistrovali, reagovali extrémním násilím, stříleli ze samopalů, házeli granáty a používali drony k odstřelování policejních vozidel.
Obsah:
Obsah:
Obsah:
Obsah:
Evropa se nachází v historickém bodě zlomu, chycena mezi rozpolcenou elitou ochotnou obětovat svůj lid, aby si udržela moc, a geopolitickou dynamikou, která se vymyká kontrole. Pod záminkou obrany hodnot a reakce na imaginární hrozby hrají evropští lídři nebezpečnou hru a vrhají kontinent do spirály války a krize. V tomto boji o zachování své hegemonie ignorují sociální, ekonomickou a lidskou realitu, a odsuzují tak lid, který si nepřál být držen jako rukojmí. Tváří v tvář tomuto šílenství je jedinou cestou ven kolektivní a zodpovědný čin občanů, protože je na nás, abychom předefinovali důstojnou a svobodnou budoucnost, daleko od války a beztrestnosti.
Ti, kdo tvrdí, že nám vládnou, už nevidí svět takový, jaký je, s jeho napětím, složitými realitami a nevyhnutelným vývojem. Ne, vidí ho skrze zkreslený hranol svých fantazií, svých zastaralých ideologií, neschopní akceptovat vznikající multipolaritu. Daleko od pochopení globální dynamiky se raději uzavírají do ideologické bubliny, pevnosti popírání, paranoie a arogance. Všechno, co unikne jejich zúženému pohledu, se v jejich očích stává hrozbou. Proto odsuzují tzv. rusko-čínské spiknutí s horlivostí inkvizitora hledajícího kacíře, když je to právě jejich vlastní nepřátelství, jejich arogantní pohrdání vnějším světem, jejich systematické vměšování, co tyto mocnosti stmelilo do planetárního bloku sjednoceného proti nim.
Dopravní podnik hlavního města Prahy ročně vydává desítky milionů na své interní právníky a neváhá utratit ještě několikanásobně více za externí advokátní kanceláře. Ani tyto astronomické částky však nezaručují, že podnik postupuje při zadávání veřejných zakázek v souladu se zákonem. Nejnověji to dokládá fiasko při výběru dodavatele druhé části metra D, kde nejenže výběrové řízení skončilo zrušením, ale navíc za jeho administraci a následnou právní obranu podnik zaplatil další miliony. Kverulant proti tomu neúčelnému plýtvání veřejnými penězi protestuje a žádá nápravu.
Článek vzniká po návratu z kraje opředeného mnoha tajemnými legendami a mýty. Díky nim se v průběhu let podařilo vytvořit dojem kousku světa, kde magická tajemství mají zelenou. Není proto divu, že při hledání kořenů různých legend došlo i na místního rodáka z Terchové, loupežnického hejtmana horských chlapců, Juraja Jánošíka (1688–1713).
První zmínky o obec Terchová jsou staré již 445 let. Území, na kterém se nachází, však lidé znali již dříve. Za nejstarší doklad o osídlení Terchové člověkem lze považovat Bronzovou sekeru nalezenou na svahu kopce Úboč, nad kostelem obce, která byla objevena v roce 2010. Sekeru lze zařadit do starší fáze střední doby bronzové, tj. lužické kultury, cca 1500 př. n. l.
Článek vzniká v den prvního atomového bombardování na světě 6. srpna 1945 města Hirošima. Podle odhadů 80 000 z 350 000 obyvatel zemřelo okamžitě, desítky tisíc v následujících dnech a týdnech. O tři dny později další bomba svržená na Nagasaki okamžitě zničila 40 000 životů. Dodnes je proto více než 80 procent Japonců proti jadernému zbrojení. Oficiální postoj je však ambivalentnější.
Všechno to začalo tím, že Trumpa oklamali, aby si myslel, že Ukrajina má vzácné zeminy v hodnotě bilionů dolarů.
RT krátce poté, když Trump svůj nový trojí přístup k Ukrajině oznámil, zveřejnil dva kritické články o Lindsey Grahamovi: „Mastermind světové války: Tady je nejnebezpečnější osoba Ameriky“ a „Graham vyhrožuje Putinovi: Americký válečný jestřáb ve spolupráci s vojenskou lobby stupňuje rétoriku“. Již dřívější analýza zmínila, že byl Graham jedním z těch, kteří byli za manipulaci Trumpa proti Putinovi zodpovědní, zatímco nynější analýza se bude podrobněji zabývat tím, jak se mu tak významné role dostalo.
Na mezinárodních summitech a v médiích se mluví pouze o zvýšení výdajů na obranu a zbrojení. Na nedávném summitu v Haagu se spojenci NATO dohodli na zvýšení výdajů na obranu na 5 % HDP. A přesto veškerá publicita kolem toho, že se konečně bere vážně národní obrana a bezpečnost, působí jako neupřímné gesto. Proč? Protože vedoucí představitelé většiny členských států NATO si jsou plně vědomi skutečnosti, že jejich ozbrojené síly nejsou připraveny na vážný boj. Ještě horší je, že obyvatelstvo západních společností přijalo post-heroickou kulturu, která obranu vlasti nepovažuje za svou věc. Mladí lidé nebyli vedeni k přijetí hodnot vlastenectví, odvahy a povinnosti, a proto mnozí z nich necítí téměř žádnou odpovědnost za obranu své země.
…
Pokud se vládnoucí elity společnosti tak hluboce odcizily válečnému étosu, je pak překvapivé, že většina lidí také zastává názor, že obrana jejich národa není jejich záležitostí? Morální odzbrojení Západu ve skutečnosti zbavilo společnost právě těch hodnot, které jsou nezbytné pro udržení národní bezpečnosti.
Zatímco tedy lídři zemí NATO připíjejí na svůj závazek zvýšit výdaje na zbrojení, jejich společnost zůstává morálně odzbrojená.
Zatímco se zdá, že konflikt mezi Izraelem a Íránem alespoň prozatím utichl, Donald Trump se choval jako obvykle, jako západní císař, a nařídil členským zemím NATO zvýšit vojenské rozpočty.
Přiznejme si, že evropské země pravděpodobně v posledních dvaceti letech příliš snížily své vojenské výdaje. Trumpovy požadavky jsou však naprosto šílené. Trump chce totiž zavést stejně arbitrární číslo jako limity deficitu podle maastrichtských kritérií, a to 5 % výdajů na zbrojení. Je třeba si uvědomit, že se jedná o úroveň výdajů, která je vyšší než ta, kterou jsme měli během studené války. To by znamenalo, že francouzský vojenský rozpočet by se dostal na úroveň, na které byl během války v Alžírsku. Přitom nejsme s nikým ve válce a ve skutečnosti nehrozí francouzské národní bezpečnosti žádná hrozba. Až na ty hrozby, které si americká diplomacie a armáda ráda vymýšlí.
Zvěř, hysterici, vrazi, podvodníci všeho druhu, kšeftaři se zbraněmi, váleční psi jsou nyní už utržení z řetězu. Větří šanci, jakoby krev prolévaná na bojištích na Ukrajině vydráždila jejich smysly. Cítí krev na kilometry daleko a v přirozenosti jejich povah jednoduše chtějí víc. A dál.
Ještě na obrazovkách televizí lopotně hledají záminky, jak vehnat státy a národy do vražedného zabíjení. Podle dávno zaběhané strategie. A zatímco jejich sofistikované lži určené mase nadzdvihávají nenávist a směřují agresi, v tichosti se daly do pohybu obrovské přesuny armád, mířících tentokrát na Blízký východ. Zbývá poslední krok. Najít vhodný rámec válečné propagandy, najít vhodnou záminku a strhnout masu do strachu a neochotné podpory zabíjení.
Proti domnělému nepříteli.
~~~~~~~~~~~~
Na příbězích operátorů válečných dronů vnímá Ivan Hoffman naprostou odlidštěnost dnešní války, kde čím dál více rozhodují o životě a smrti chladní roboti. A s novými možnostmi přestávají platit staré konvence.
K současné válce neodmyslitelně patří drony. Hodně pozornosti se věnuje jejich vývoji, schopnostem anebo ceně, protože kdo má lepší drony a má jich víc, ovládá bojiště. Řeší se, jak učinit drony dokonalejšími zabijáky a současně se hledá způsob, jak se těmto zabijákům bránit. Válka na Ukrajině ukazuje, že nejúčinnější obranou proti dronům, je likvidace jejich operátorů.
…
Tak či tak, žijeme ve světě, kde zákeřnost dostala zelenou. Děje se tak globálně, na všech stranách a v zákeřnosti nikdo nikomu nezůstává nic dlužen. V minulosti existovaly konvence, co je ve válce zapovězeno a i pro zabíjení existovalo nějaké fair play. S novými technologiemi stará pravidla postrádají smysl. Snad s výjimkou toho o hrubé záplatě na hrubý pytel. Operátor dronu se nikdy nepotká s nepřítelem tváří v tvář, aby v něm spatřil člověka. Nesetká se ale ani se svým vrahem, který by člověka mohl spatřit v něm.
OBSAH
~~~~~~~~~~~~
Nedávný vývoj německé vojenské strategie vyvolal vážné obavy z možného katastrofického eskalování napětí v Evropě. Rozhodnutí německé vlády zakoupit od Švýcarska tanky Leopard 1 za účelem posílení své vojenské přítomnosti podél hranic s Ruskem představuje dramatický odklon od tradičně opatrné obranné politiky. Tato akvizice není pouhou rutinní modernizací armády, ale odráží asertivní přehodnocení role Německa v regionální bezpečnosti, které se zdá upřednostňovat konfrontaci před diplomacií.
Jediný okamžik v mém životě, kdy jsem se o náš svět bál ještě víc než v těch chaotických letech v Iráku, nastal jen o pár let později, když se naše Bidenova administrativa zapletla do tohoto posledního neštěstí, a to právě na Ukrajině. Samozřejmě, že to muselo být v srdci východní Evropy a že to bude zničení toho, čeho jsme se obávali jako nového ruského impéria, o kterém jsme říkali, že chce ovládnout svět. Ale kdo opravdu chtěl „ovládnout svět“? A řekl to, aniž by to mnohokrát opakoval – byly to USA (samozřejmě se svými zástupci NATO, EU a tak dále).
A sem jsme se dostali, pouhých 10 let po skončení irácké katastrofy, a vrhali se na Ukrajinu, jako bychom na pošetilost v Iráku a v Afghánistánu chtěli zapomenout. Tentokrát jsme byli chytří – bez přímé přítomnosti vojáků NATO, samozřejmě kromě trenérů, stratégů a zbrojních techniků, tedy všeho kromě samotného boje. A nakonec jsme do boje v roce 2016 vyslali obrovskou ukrajinskou armádu, která se o osm let později, v roce 2024, vrátila zdecimovaná. Stejně jako ve Vietnamu. Stejně jako v Afghánistánu. Stejně jako při každé americké intervenci.
SIPRI zveřejnil svoji každoroční zprávu o trendech ve světových vojenských výdajích. Ta letošní potěší akcionáře zbrojařských firem; ale vyděsí každého, kdo ví, že podobný vývoj předcházel každé světové válce.
Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (SIPRI) zveřejnil svoji každoroční zprávu o trendech ve světových vojenských výdajích (Trends in World Military Expenditure, 2024, ke stažení ZDE). Tuto zprávu jistě budou s potěšením číst všichni akcionáři zbrojařských firem; ale měla by vzbudit velké obavy u všech, kteří se děsí nové světové války.
Obsah:
Jak tento týden Donald Trump navštěvuje Střední východ bude mít dopady i na různé známé lidi. V Rijádu bude i Elon Musk, Mark Zuckerberg, Larry Fink a Sam Altman. Pochybuji, že ti stráví mnoho času povídáním o Gaze nebo o Íránu. Všichni jsou tam ze stejného důvodu, a tím je, aby si popovídali o AI.
Akciové trhy už tyto technické společnosti ocenily vysokými cenami. Ale AI si urvala vysoké ocenění i v komunitě americké zahraniční a bezpečnostní politiky: změní to povahu válčení mnohem rozsáhleji, než jakákoliv jiná inovace, jakou jsme během svých životů zažili. Neblaze proslulá Strategická obranná iniciativa Ronalda Reagana, též známá jako Hvězdné války, selhala, protože staré technologie nemohly poskytnout potřebnou přesnost. Ale AI z toho může udělat realitu a Amerika má obavy, že by se v tom Čína mohla stát první.
23. dubna zveřejnil server Politico mimořádný článek „The US cavalry isn’t coming“ (Americká kavalerie nepřijede), který s forenzní přesností dokumentuje, do jaké míry bylo evropské obranné plánování a infrastruktura po desetiletí výlučně „postaveno na předpokladu americké podpory“ a „urychlování amerických posil do předních linií“. Nyní „perspektiva, že se tak nestane, vrhá plány vojenské mobility do chaosu“ a kontinent „stojí osamocen“ – bezbranný, bez směru a bez řešení katastrofálních důsledků své podřízenosti americké hegemonii po mnoho desetiletí.
Jestřábky Ursula Von der Leyen a Kaja Kallas se pokusily využít nouzové opatření k urychlení části plánu v hodnotě 900 miliard dolarů. Naštěstí to nefungovalo.
Uprostřed otázek ohledně nadměrné militarizace americké zahraniční politiky a iluze jejich globálního primátu se Evropská unie vrhá střemhlav opačným směrem a zdá se, že dychtivě touží po roli primáta ve stylu Ameriky.
Jedinými odvětvími amerického, německého, britského, francouzského a italského průmyslu, které v současné době zažívají rozmach, jsou výrobci zbraní – společnosti, které prodávají mnohem více vládám než spotřebitelům, a proto v době hospodářské krize prosperují. Jsou to společnosti, které potřebují ovládat vládu, aby mohly ovládat svůj největší trh (kterým JE vláda), a proto jejich majoritní vlastníci, miliardáři, kteří ovládají jejich představenstva, potřebují ovládat osoby ovlivňující veřejnost, aby jejich kandidáti byli zvoleni do vlády, a tím se zvýšily vládní výdaje na jejich produkty a služby a buď se zvýšil státní dluh, nebo se snížily vládní výdaje na zdravotnictví, školství a sociální péči voličů.
…
Základní kameny reakční strategie se vynořují ve třech klíčových oblastech. Za prvé, Ukrajina je první obrannou linií Evropy. Londýn a Paříž svolávají „koalici ochotných“, aby naplánovaly další kroky evropské vojenské a diplomatické podpory s cílem učinit z Ukrajiny „ocelového dikobraza“. … Za druhé, evropské státy měly již dávno zvýšit své výdaje na obranu a otevřená diskuse o převzetí odpovědnosti za územní obranu a odstrašování je bezprecedentní. Vlády přijímají drastická opatření ke zvýšení výdajů na obranu, přičemž nejvýraznějším důkazem toho, že tabu lze prolomit, je obrat Německa v otázce veřejného dluhu. …
Široká veřejnost si vůbec neuvědomuje skutečné sázky v jednáních mezi Washingtonem a Teheránem. Tento článek představuje situaci, v níž se po tři desetiletí hromadí lži, což jakýkoli pokrok obzvláště ztěžuje. Na rozdíl od všeobecného přesvědčení není íránským jaderným problémem, zda Teherán získá atomovou bombu, ale zda bude schopen pomoci Palestině, aniž by se uchýlil ke zbraním.
„Pro Evropu není dobré být stálým bezpečnostním vazalem Spojených států.“ Takto se vyjádřil JD Vance v pondělním [14. dubna] telefonickém rozhovoru pro UnHerd, který byl jeho prvním velkým rozhovorem pro evropský zdroj od nástupu do funkce viceprezidenta. V pozadí stojí týden zmatků na finančních trzích, které vyvolala cla prezidenta Trumpa v „Den osvobození“.
Vanceova odpověď: ano, pokud budou evropští lídři připraveni zaujmout nezávislejší roli na mezinárodní scéně a budou více reagovat na své vlastní voliče, zejména pokud jde o otázku přistěhovalectví.
Trump minulý víkend varoval, že Zelenskyj bude mít „nějaké problémy – velké, velké problémy“, pokud se „pokusí z dohody o vzácných zeminách vycouvat“, mezi zprávami, že její nejnovější verze je velmi křivácká. Údajně Ukrajinu nutí, aby polovinou svých příjmů ze všech projektů na zdroje a související infrastrukturu přispěla do investičního fondu kontrolovaného USA, prostřednictvím těchto prostředků splatila veškerou pomoc USA od roku 2022 a poskytla USA právo první nabídky na nové projekty a právo veta na prodej zdrojů ostatním.
Tisíce lidí vyšly do ulic Říma, aby demonstrovaly proti a za přezbrojení EU. Proevropskou demonstraci uspořádaly noviny patřící průmyslové skupině, která vyrábí i zbraně a nedávno podepsala smlouvu s německým Rheinmetall. Cílem je přimět Giorgiu Meloni, aby přijala zbrojní balíček EU ve výši 800 miliard eur. Dění jsme jeli sledovat osobně.
„Jsou desetiletí, kdy se nic neděje, a týdny, kdy se dějí věci, které se za desítky let nedějí.“ Je to slavná fráze připisovaná Vladimíru Iljiči Leninovi, kterou by se dalo popsat několik posledních týdnů v Evropě. Tváří v tvář obratu americké politiky ohledně rusko-ukrajinského konfliktu o 180 stupňů se EU zdá být ve stavu křeče.
"vybrat si nejlepšího hegemona a umět být pro hegemona prospěšným" není "národní otázkou", ale národním traumatem. Byli jsme "prospěšní" pro…
Silný stát se nemusí vázat na žádného hegemona. Jak správně píšete, Česká republika není silný stát - obsahuje vnitřní rozpory,…
Chyby tam jsou, to nelze vyvrátit, ale to, že se nemůžeme domluvit, svědčí oba předchozí diskusní příspěvky. Postoje v publikovaných…
Jakkoliv si pana docenta Petra Saka vážím a většinu jeho názorů sdílím, v tomto referátu ze semináře v Praze ve…
Sladkobolná nostalgie je neklamnou známkou chybějícího sebevědomí. Zkreslování reality, heroizace historických útržků a zatajování jiných, manipulace kontextů mohou navenek působit…