Zamyslenie nad dehonestáciou všetkého, čo bolo

Socializmus – fámy a realita. Aký vlastne bol?
Najskôr treba v stručnosti povedať, že ide o spoločenský systém fungujúci na princípe solidarity, vzájomnosti, humanizmu a rovnosti. Je založený na silnom sociálnom štáte, na štátnom vlastníctve výrobných prostriedkov (rozumej podnikov i služieb), plánovaní výroby a prerozdeľovaní materiálnych a finančných hodnôt.
V 80. rokoch išlo o systém s moderným priemyslom a sebestačnosťou v poľnohospodárskej výrobe a vo výrobe potravín, a na tú dobu s vyspelým, medzinárodne uznávaným a skutočne bezplatným školstvom, zdravotníctvom a sociálnou starostlivosťou. Životná úroveň sa približovala k tej v Rakúsku.
Na strane druhej je pre toto obdobie príznačné značné obmedzenie občanov najmä v oblasti náboženských slobôd, cestovania do západných krajín či súkromného podnikania. Demokracia bola okliešťovaná vedúcou úlohou Komunistickej strany Československa, ktorá bola zakotvené aj vo vtedajšej ústave ČSSR.

Miroslav Dolejší: Analýza 17. listopadu 1989

Přetisk obsáhlého eseje Miroslava Dolejšího z října 1999 vyšel na webu Čítárny pod titulkem „Miroslav Dolejší. Po 19 letech v komunistickém vězení popsal skutečné události 17.listopadu 1989“ dne 1. 8. 2025.

Nepřinášíme ho zde kvůli informativnosti obsahu, odporuje našim publikačním zásadám, ale jako výmluvný dokument doby před čtvrt stoletím – včetně aktuálního úvodu Čítáren.

Ovládání člověka destrukcí pojmů

Jedním ze zásadních vztahů mezi lidmi jsou pracovní vztahy, které dělí lidi do dvou skupin. Hegel tuto situaci charakterizuje jako Pán a rab, v níž rab pracuje ve prospěch pána. Karel Marx v návaznosti na Saint Simona a další mluví o třídní společnosti a třídním boji. V současné pokleslé vzdělanosti je třídní boj primitivně chápán pouze jako násilný střet na barikádách. Po vítězství v třídním boji se boj mění v ovládání.

Dle modelu „pána a raba“ či třídního boje jazyk umožňuje přenést tyto procesy do mysli člověka a naprogramovat raba či ovládanou třídu k myšlení, postojům, názorům a chování v zájmu pána a vládnoucí třídy.
Ovládání prostřednictvím mysli prochází dějinami a je tak staré jako vykořisťování a ovládání lidí, vždy však je předpokladem vzdělanostní a intelektuální deficit ovládaných.

Kdo se ujme ministerstva spravedlnosti ?

Napsal mi chovanec jedné moravské věznice, kterému kdosi doporučil Chamurappi jako poslední záchranu proti nespravedlivému rozhodování justice. Pisatel se považuje za nevinného. Přesto jej soud poslal za mříže na dlouhých 7 let. Podle jeho názoru naprosto selhala obhajoba. Opakovaně se pokoušel o povolení obnovy procesu, ale neuspěl. Obhájci jej finančně zcela vyčerpali, aniž by pomohli. Na další vedení boje za spravedlnost s využitím služby advokátů již nemá peníze. Proto se obrací na nás v naději, že napravíme nedostatečnost výkonu advokátů. Nepřímo naznačuje, že případné náklady, které nám jednáním v jeho prospěch vzniknou, půjdou na náš účet.

Podobných dopisů jsem četl již více. Je to vždy stejná písnička: obhájci selhali a finančně nás vyčerpali, napravte jejich pochybení, a to zdarma. V uvedeném dopisu jsou tyto myšlenky vyjádřeny zvlášť názorně, proto se jím zde zabývám. Zapadají do mých aktuálních úvah o smyslu činnosti zájmových organizací občanů, podporujících odsouzené, hledající spravedlnost.

Dominik Duka: Nepohodlný kardinál

Všimli jste si, že jste-li v něčí nemilosti nebo se nad vámi stahují jiné mraky, darují vám život lidi, kteří vám váš kříž pomáhají nést?

Minulé pondělí mi volala herečka a všestranná duše českého dabingu Eva Miláčková. Bylo to jako vždy popovídání, které dává sílu. Seznámili jsme se v srpnu na Žurnalistickém praktiku tvořitelů i konzumentů nezávislé publicistiky v Havlíčkově Brodě, kde jsem v rámci své přednášky o zlatém věku české kultury mimo jiné vyprávěl o příbuzném Eviny kamarádky, filmovém dramaturgovi Františku Danielovi, jak ho po jeho emigraci v roce 1968 na základě jeho učebnic z FAMU Robert Redford udělal rektorem své prestižní filmové školy Sundance School.

Mírotvůrce a jeho války

Obsah:

  1. Tyler Durdan: Maduro otevřený „řízenému odchodu“, Putin je připraven poskytnout vojenskou pomoc
  2. Taiwo Hassan: Co by měl Trump vědět, než se vydá „střílet“ do Nigérie
  3. Alex Mark: Trump uvalí cla na Dánsko, dokud se nevzdá Grónska

Je Ukrajina životaschopný stát?

Obsah:

  1. F. Andrew Wolf: Je Ukrajina životaschopný stát?
  2. Ted Snider: Napadla Ukrajina potichu dvě evropské země?
  3. Andrew Korybko: FSB právě zmařila, co mohlo být navěky provokací pod falešnou vlajkou

Přes 60 států se podílí na genocidě v Gaze

Obsah:

  1. The Cradle: Francesca Albanese jmenovala přes 60 států podílejících se na genocidě v Gaze
  2. Middle East Eye: Nejzávažnější útok na Izrael v oblasti public relations
  3. Yuval Abraham: „Žádná omezení“: Podrobnosti dohody Izraele s Googlem a Amazonem
  4. Trita Parsi: Arabští vůdci již nevěří americkému strašení Íránem

Podvody jako zbraň v diplomatické válce

Současná mentálně-hybridní válka vstoupila do fáze, kdy je kontrola nad mechanismem rozhodování protivníka důležitější než jakékoli územní připojovací cíle: první je nekonečně dominantní, druhé je omezeno hranicemi map. Ovladatelnost vědomím se stává hlavním předmětem působení. Vytváření umělých překážek realizace záměru a manipulace s nimi se stávají samostatným arzenálem prostředků vyjednávacího procesu. Cílem takového manévru je narušit vnitřní soudržnost protivníka, jeho schopnost komplexně vnímat situaci, přijímat rozhodnutí a jednat jako jeden celek. Ztráta vybudované koordinace mění řídící systém v soubor nekoordinovaných reakcí, kde každý úřad vysílá na své vlastní frekvenci a mezery mezi signály se stávají zranitelným místem pro plnění úkolů.

Pravicový populismus – nová strategie elit?

Giorgia Meloni a Alice Weidel jakožto přední osobnosti živě ztělesňují novou fúzi současného neoliberálního autoritářství („technofašismu“) a starého autoritářství orientovaného na minulost a tehdejší národní fašismus a na jeho nástupce, neofašismus.

Klíčové je toto: Stará levice svůj charakter zástupce nižších tříd zcela ztratila. Každý, kdo dnes mluví o „levici“, si okamžitě představí probuzenecké mluvčí vyšší střední třídy, jejichž třídní zájmy jsou diametrálně odlišné od zájmů dělníků, nižších zaměstnanců a zbytku nižší střední třídy. Wagenknecht má pravdu v tom smyslu, že termín „levice“ již není vhodný pro ty, kdo se v tomto mainstreamu nepohybují. Mýlí se však v tom, že nezmiňuje, že si cíle a principy staré levice zachovaly svou plnou platnost. Je jen třeba je předefinovat.

Ministerstvo obrany obchází zákon o zadávání veřejných zakázek

Kverulant uveřejnil už několik článků, které ukazovaly na zvláštní způsob řízení akvizičního procesu pořizování majetku a služeb v rámci Ministerstva obrany. Občas můžeme slýchat lamentace zástupců Ministerstva obrany o potřebě výjimek z ustanovení zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen zákon), že je příliš komplikovaný a neumožňuje rychlou reakci na nové potřeby Armády České republiky. Autor toto přesvědčení nesdílí a v již uveřejněných článcích ukazoval, s jakou kreativitou přistupuje Ministerstvo obrany k plnění ustanovení tohoto zákona.

Kverulant nedávno odhalil, že zakázky na mobilní toalety a hygienický servis pro armádu trpí chaosem a pravděpodobně i obcházením zákona o veřejných zakázkách. Kverulant analyzoval veřejně dostupná data, podal podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a přináší přehled podivných smluvních vztahů. V srpnu 2025 ho ÚOHS informoval, že v této věci zahájil šetření.

Brazilští gangsteři vycvičení na Ukrajině bombardovali policii drony

28. října zažilo brazilské město Rio de Janeiro jeden z nejtěžších okamžiků ve své nedávné historii. Násilí ve městech dosáhlo nebývalé úrovně, což vyústilo v rozsáhlou ofenzivu bezpečnostních sil proti zločineckým skupinám. Ačkoli války gangů v Brazílii nejsou ničím novým, v současné situaci je něco mimořádného: brazilští zločinci nyní používají drony k bombardování nepřátelských pozic a využívají vojenské techniky, které se naučili brazilští žoldáci bojující za Ukrajinu proti Rusku.

Vojenská kampaň, kterou policie zahájila v posledním říjnovém týdnu, se jmenovala “Operation Containment” („Operace Zadržení“) a jejím cílem bylo zajmout hlavní vůdce brazilské zločinecké frakce „Comando Vermelho – CV“ (Rudé komando) ve favelách „Complexo do Alemão“ a „Complexo da Penha“ v severní zóně Rio de Janeira. Když zločinci blížící se policii zaregistrovali, reagovali extrémním násilím, stříleli ze samopalů, házeli granáty a používali drony k odstřelování policejních vozidel.

Psaní z basy

Napsal mi chovanec jedné moravské věznice, kterému kdosi doporučil Chamurappi jako poslední záchranu proti nespravedlivému rozhodování justice. Pisatel se považuje za nevinného. Přesto jej soud poslal za mříže na dlouhých 7 let. Podle jeho názoru naprosto selhala obhajoba. Opakovaně se pokoušel o povolení obnovy procesu, ale neuspěl. Obhájci jej finančně zcela vyčerpali, aniž by pomohli. Na další vedení boje za spravedlnost s využitím služby advokátů již nemá peníze. Proto se obrací na nás v naději, že napravíme nedostatečnost výkonu advokátů. Nepřímo naznačuje, že případné náklady, které nám jednáním v jeho prospěch vzniknou, půjdou na náš účet.

Podobných dopisů jsem četl již více. Je to vždy stejná písnička: obhájci selhali a finančně nás vyčerpali, napravte jejich pochybení, a to zdarma. V uvedeném dopisu jsou tyto myšlenky vyjádřeny zvlášť názorně, proto se jím zde zabývám. Zapadají do mých aktuálních úvah o smyslu činnosti zájmových organizací občanů, podporujících odsouzené, hledající spravedlnost.

Sergej Lavrov pro Ultrahang: rozhovor

Otázka: Někteří lidé říkají, že Rusko je neflexibilní. Existují v jednáních nějaké ruské podmínky, které jsou flexibilní, například pokud jde o území? Co části Donbasu, které Rusko ještě nezabralo? A co Cherson, Záporoží a další?
Sergej Lavrov: To vše se odráží v mnoha diskusích. Prezident Putin se k této otázce pravidelně vyjadřoval, když se ho na ni ptali novináři, nebo když se setkal s prezidentem Trumpem, premiérem Orbánem, premiérem Ficem, se všemi, kteří mají zájem s Ruskem jednat, lépe porozumět ruskému postoji, vždy mají možnost a příležitost přijít a diskutovat o tom, co je pro ně zajímavé.

Otázka: Takže maďarsko-ruské vztahy. Před několika dny, 23. října, bylo výročí maďarské revoluce z roku 1956. Byl to jeden z nejsmutnějších dnů v naší historii, kdy Sověti obsadili naši zemi. Někteří Maďaři se Rusů stále bojí. Milujeme svobodu a milujeme nezávislost. Upřímně řečeno, nechceme být znovu napadeni. Co jim můžete říct? Měli by se obávat ruského útoku na Maďarsko?
Sergej Lavrov: To jim nemusíte říkat. Oni to vědí. A my jsme se už dávno dohodli s našimi maďarskými kolegy, že nebudeme podléhat emocím, že budeme upřímně číst a přehodnocovat historii. Když byl prezident Putin před dlouhou dobou, v roce 2006, v Budapešti, položil květiny k památníku obětí událostí z roku 1956.

Válka USA proti Venezuele?

Obsah:

  1. Eisenhower Media Network: Bezpráví a arogance
  2. Timothy Alexander Guzman: Válka USA proti Venezuele?
  3. Jack Hunter: Rand Paul Trumpovi: „Neopouštěj“ MAGA kvůli změně Madurova režimu
  4. Iran Press: Putin podepsal smlouvu o strategickém partnerství mezi Moskvou a Caracasem

Kam kráčíš, Německo?

Otázka „Německo – kam směřuješ?“ je převzata z románu, který byl vydán před 130 lety, v roce 1895. Jeho autorem je polský spisovatel Henryk Sienkiewicz a nese název „Quo Vadis“. Příběh se odehrává v roce 64 n. l. a pojednává o pronásledování křesťanů v Římě za vlády císaře Nera. Henryk Sienkiewicz popisuje, jak byli křesťané mučeni a zaživa upalováni jako pochodně. Řím byl v té době říší v úpadku. Je charakteristické, že si současníci jeho úpadku nebyli vědomi. Vnitřní a vnější násilí je však zjevně charakteristickým rysem upadajících říší.

Odklon od válečného kurzu německých vládnoucích elit lze vynutit pouze zásadní opozicí. Zde musíme počkat, zda nadcházející masivní sociální škrty přesvědčí lidi, aby vyšli do ulic protestovat. Potřebujeme širokou alianci za mír a sociální stát, která vyvede protest do ulic. Němci však v současné době dřímou a čekají na svou zkázu.

Proč Aborigins snědli Cooka

Pro ty, kteří se vždy obávají, že je zde příliš mnoho slov, vyjádřím smysl celého textu jednou větou: není třeba se uklidňovat – lepší to nebude.

A nyní pro všechny ostatní, kterým jedna věta nestačí.

Bude to samozřejmě lepší, ale nebude to brzy, ne všichni se toho dožijí. Může se stát, že se toho vůbec nedočkáme – už nebude nikdo, kdo by mohl napsat epitaf lidstvu. Zpočátku to přeživší nebudou mít jednoduché, ale pak i oni zemřou. My jako realisté však budeme vycházet z toho, že dříve či později, možná dokonce až po nás, to nejhorší pomine a nastanou lepší časy.

Turecko se připravuje na historický obrat: z hlídače NATO na eurasijského protagonistu

Pouze spojenectví s eurasijskými mocnostmi zajistí přežití a prosperitu Turecka v multipolárním světě.

Turecko bylo po celá desetiletí považováno za pilíř východního křídla NATO – klíčovou figurku na šachovnici v boji proti Rusku. Od vstupu do aliance v roce 1952 hraje země dvojí roli: na jedné straně strategického partnera Západu a na druhé straně regionální mocnosti s vlastními ambicemi. Tato rovnováha byla vždy nestabilní – a nyní se začíná podstatně měnit.

Trumpova zahraniční politika otevírá dveře partnerství s Maďarskem

Maďarsko v posledním desetiletí prosazovalo zahraniční politiku založenou na propojení, rovnováze a strategické angažovanosti. Ačkoli je Budapešť pevně zakotvena v NATO a Evropské unii, prohloubila také svá partnerství v Perském zálivu a Střední Asii prostřednictvím investic, energetické spolupráce a kulturní diplomacie. Status pozorovatele v Organizaci turkických států (OTS) mu dodává důvěryhodnost a vliv, s nímž se může srovnávat jen málokterý jiný západní národ.

Maďarská politika „klíčového státu“, rámec zaměřený na propojení Východu a Západu, se již vyplatila v oblasti obchodu a diplomacie. Na rozdíl od západoevropského sklonu k moralizování diplomacie je maďarský přístup založen na realismu a vzájemném respektu. Díky tomu je přirozeným partnerem pro pragmatickou vizi Trumpovy administrativy. Washington získává evropského spojence s hlubokými regionálními vztahy, zatímco Budapešť získává nový význam při formování energetické bezpečnosti a transatlantické spolupráce.

Variace na téma AB

Oligarcha AB, jemuž kvůli jeho ohromné moci v úzkém kruhu přátel přezdíváme „Vezír“, dosáhl věku 71 let. V žádném případě nepůsobí dojmem starého muže. Je v perfektní psychické i fyzické formě. Překypuje energií, je úspěšný jako podnikatel i jako stvořitel nejsilnějšího politického hnutí. Pokud jedná s voliči na veřejnosti mimo sál Poslanecké sněmovny, dokáže projevit smysl pro humor, má jisté charisma. Je finančně zabezpečený. Má všechny předpoklady pro příjemné stárnutí, zpestřené sbíráním všech možných požitků, jež svět nabízí. Nevšímá si ale, že mu možná ujíždí vlak a vrhl všechny síly do politického života. Podezírám ho, že se pustil do politiky, protože mu prostředí konsolidovaného holdingu Agrofert již neposkytovalo dostatek příležitostí k vybíjení nezměrné energie a tvorby adrenalinu, provázející konflikty s odpůrci.

Z nejnovějšího energetického kroku EU Německo pravděpodobně ztratí a Polsko získá.

Očekává se, že role Polska v dodávkách většího množství amerického LNG do střední a východní Evropy v tomto regionu naruší vliv Německa a urychlí obnovení svého ztraceného statusu velmoci.

Zatímco si Německo myslelo, že Rusku způsobí strategickou porážku, nakonec mu ji způsobily USA tím, že vytvořily okolnosti, za kterých ekonomika jejich jediného západního konkurenta upadá.

Hitlerismus, trumpismus, netanjahuismus, lepenismus, macronismus

Odkazy na 30. léta 20. století se množí. Úpadek americké demokracie nás zdá se vrací k úpadku německé Výmarské republiky. Trump svým potěšením z násilí a lží, svým využíváním zla nás neodolatelně vrací k Hitlerovi. V Evropě vzestup hnutí klasifikovaných jako krajně pravicová nás nutí k pohledu zpět na naši historii.

Západní společnosti se však již příliš nepodobají tomu, čím byly ve 30. letech. Jsou zestárlé, konzumní, terciární, ženy jsou emancipované, osobní rozvoj nahradil stranickou příslušnost. Jaký je vztah k společnostem 30. let: mladým, skromným, průmyslovým, dělnickým, mužským, stranicky organizovaným? Právě tento socio-historický odstup mě vedl k tomu, že jsem dosud považoval za a priori neplatnou paralelu mezi „extrémní pravicí“ současnosti a minulosti.

Trump, decoupling a etruská nevěsta

Moderátor Alexander Bukarev: Začneme tím nejžhavějším tématem, protože právě teď, v těchto minutách, probíhá v Izraeli projev Donalda Trumpa v Knessetu. Dá se říci, že jde o jakousi pauzu nebo bod zlomu v konfliktu mezi Izraelem a HAMASem. První otázka: jak dlouho vydrží tato dohoda mezi Izraelem a HAMASem, kterou Trump velkoryse a hlasitě nazývá koncem války, a hlavně, komu je v první řadě prospěšná, pokud mluvíme o událostech v Izraeli a na území Gazy?
Alexander Dugin: K čemu jsou oběti? Palestinci se vracejí do Gazy v palestinském státě uznaném Západem. HAMÁS možná složí zbraně, ale je to jejich triumf – bojovali za nezávislost a přiblížili se k ní. Netanjahuova mesiášská logika, který rozpoutal válku pod vlajkami Mesiáše, se zhroutila. Írán navzdory úderům zůstává neporazitelný. Jeho patriotismus zesílil, požadavky na ženy se zmírnily – v Teheránu se stále častěji setkáváme s ženami bez hidžábu. Většina zemí je proti Netanjahuovi, Západ je rozdělen: globalisté, Soros, demokraté ho odmítají, Trump ho podporuje, ale ne bezvýhradně. Vede pět až šest front, aniž by kteroukoli z nich dovedl do konce, ale hájí své zájmy. Hlavní je, že dokázal, že není loutkou Izraele, jak ho obviňovali. Dosáhl ukončení války v Gaze, ale nejde o trvalý mír. Netanjahu a mesiášské lobby se s tím těžko smíří – je to jejich porážka.

Tragédie naší zahraniční (ne)politiky

Vláda doplatila na to, že sama je kompromisem z kompromisů. Prvním kompromisem byla koalice Spolu. Dalším kompromisem pak byla pětikoalice. Přičemž většina zúčastněných stran, at´z naivity, z oportunismu, nebo z neznalosti, podléhá prvoplánovému a jednoduchému euronadšenectví. Směr byl už na začátku jasný: žádné konfrontace, žádné blokace, žádné protesty na Radě EU. Hlavním imperativem činnosti této vlády bylo, aby byla dobře zapsaná v Bruselu, aby všichni říkali „s českou vládou nemáme žádné problémy, s nimi se vždycky dohodneme“. Tento přístup se pak materializoval v některých případech během předsednictví ČR v Radě EU, kdy vláda ucukla jak pokud šlo o Green Deal, tak pokud šlo o migrační politiku a pomohla dohodnout opatření, proti nimž ted´sama protestuje. A byla to opatření, která jednoznačně škodí české ekonomice a české veřejnosti.

Après nous, le déluge

Après moi, le déluge (Po mně, potopa) je francouzský výraz připisovaný francouzskému králi Ludvíku XV. nebo ve tvaru Après nous, le déluge (Po nás, potopa) Madame de Pompadour, jeho oblíbené dámě. Obecně, se považuje za nihilistický výraz lhostejnosti k čemukoli, co se stane poté, co člověk odejde, i když může také vyjadřovat předpověď zkázy. Jeho význam překládá Brewer ve dvou formách: Když jsem mrtvý, může přijít potopa, protože mě to nezajímá. Ruin, chcete-li, když jsme mrtví a pryč.

Dohody Ruska a Sýrie

Po první návštěvě syrského ministra zahraničí Ahmada Šara v Rusku byly oznámeny dohody týkající se základen, zbraní a infrastruktury

K setkání došlo téměř rok poté, co rebelové vedeni Šarem svrhli bývalého syrského prezidenta Bašára al-Asada. Setkání se konalo uprostřed zpráv naznačujících, že obě strany se možná blíží dohodě o osudu ruských základen v Sýrii a dalších důležitých záležitostech.

Scott Ritter představuje ruský pohled na zahraniční politiku USA

Říká, že ruský pohled je realistický, zatímco pohled Ameriky a zbytku Západu není. Myslím, že by si každý měl poslechnout Scotta Rittera a přečíst si úplný přepis jeho rozhovoru, který zde uvádím, protože zásadně souhlasím s tím, co říká, a domnívám se, že vše, co říká, stojí za zvážení.

Stovka osobností z Evropy i Ameriky žádá Komisi o revizi cenzurního nařízení DSA

Po otevřeném dopisu, který před 3 týdny podepsalo více než 50 nevládních organizací z celé Evropy, se na vedení Evropské komise obrací také stovka osobností zabývajících se svobodou projevu z Evropy i Ameriky. Požadují revizi unijního nařízení o digitálních službách (DSA), které obsahuje několik částí ohrožujících svobodu projevu na sociálních sítích a velkých vyhledávačích. Ve společném dopisu upozorňují, že DSA, prezentovaný jako nástroj proti „dezinformacím“, stojí na vágních definicích a obsahuje represivní pravomoci bez dostatečné kontroly.

Mezi signatáři jsou prestižní jména jako např. Ayaan Hirsi Ali, bývalá prezidentka Americké unie občanských svobod (ACLU) Nadine Strossenová, američtí publicisté Michael Shellenberger a Rod Dreher, bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro a řada poslanců Evropského parlamentu. Za Českou republiku dopis podepsali spoluzakladatelé Společnosti pro obranu svobody projevu Daniel Vávra a Vlastimil Veselý a spolu s nimi pak např. senátoři Daniela Kovářová a Zdeněk Hraba, europoslanci Ondřej Knotek, Filip Turek a Ivan David, profesoři Ivo Budil a Petr Drulák, bývalý kancléř prezidenta ČR Ladislav Jakl, člen Rady České televize Pavel Matocha, mediální komentátoři Daniel Kaiser a Karolina Stonjeková, právník Jan Gregor, novinářka Cecílie Jílková nebo galeristka Kateřina Dostálová.

Narozeniny a poučení

Včera, 7. října si připomněl prezident Vladimir Putin své 73. narozeniny. Jsou to jeho 21. narozeniny ve funkci prezidenta, který si je připomíná, možná i slaví narozeniny a současně pracuje. Krátce: kombinuje pracovní úkoly s osobními plány. Pokud vím, prezidentův rozvrh v den narozenin zahrnoval mimo jiné setkání se členy Rady bezpečnosti, vedení celé řady mezinárodních telefonních rozhovorů a čas věnovaný své rodině.

Gratulace prezidentovi přišla od nejméně 40 vůdců zahraničních států (k 17 hodině Moskevského času), včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, indického premiéra Naréndry Módího a vůdce KLDR Kim Čong-una. Jejich pozdravy byly podle slov asistenta prezidenta Ušakova neobyčejně vřelé a nestandartní. Pokud tiskový mluvčí Peskov splní slib, veřejnost obdrží konsolidovanou zprávu. V ní by měla být obsažena skutečnost, že Srbský prezident Vučić (v odcházení) nepoblahopřál prezidentovi Putinovi k jeho narozeninám, podobně jako v roce 2024, kdy měl strach z německého kancléře Scholze. Proč se zmiňuji o prezidentovi a jeho narozeninách?

Děti nám umírají před očima

Obsah:

  1. Tareq S. Hajjaj: „Děti nám umírají před očima“ – V Gaze roste počet úmrtí hladem
  2. Tarik Cyril Amar: Piráti izraelské nadřazenosti: Oblíbený darebácký stát Západu to dokázal znovu
  3. Radomír Silber: NCOZ odmítá sdělit počet podnětů podezření na Petra Fialu pro podporu pachatelů genocidy

Fjodor Lukjanov pro Institut Montaigne

Institut Montaigne: Konkrétněji, chce Trump II. totální soupeření s ostatními velmocemi? Zajímá ho svět sfér vlivu?
Fjodor Lukjanov: Nemyslím si, že uvažuje v takových kategoriích: „Chci konkurenci velmocí“. Podle jeho chápání existuje jedna země, která má právo a příležitost získat maximální dividendy. Tou zemí jsou Spojené státy. Z pohledu trumpistů všechny intelektuální vynálezy 20. století, počínaje Woodrowem Wilsonem, bránily Americe v tom, aby tak činila, a nyní se Spojené státy vrací ke správným kořenům. Nejedná se samozřejmě o izolacionismus, který je v moderním světě nemožný, ale o merkantilizaci vztahů s ostatními zeměmi v míře, v jaké je tato možnost k dispozici. Pokud jde o sféry vlivu, Trump tomuto konceptu rozumí a možná se mu přibližuje především ve vztahu k samotným Spojeným státům.

Komunisté nezničili Moravu: vyvrácení legendy

Před časem se do mě pustila parta progresivců nadávajících na „zku..né bolševiky“, přičemž mezi jejichž výčitkami čněla i tato – „jak můžeš jako Moravan jít se Stačilo, když komunisti zničili Moravu?!“ Míněno moravskou samosprávu, zemské uspořádání, a to po převzetí moci v roce 1948. Slíbil jsem, že tuto legendu uvedu na pravou míru a tímto tak činím.

Rozpad Západu: co nám hrozí

Trumpova zvrácenost se projevuje na Blízkém východě, válečnické tendence NATO v Evropě.Na žádost mého slovinského vydavatele jsem právě napsal novou předmluvu ke knize La Défaite de l’Occident (Porážka Západu), kterou považuji za nutné okamžitě zveřejnit na Substacku. Hrozba eskalace všech konfliktů je stále jasnější. Tento text poskytuje schematický a prozatímní, ale aktuální výklad vývoje krize, kterou právě prožíváme. Je ve skutečnosti závěrem mého posledního rozhovoru s Diane Lagrange na Fréquence Populaire: „Vítězství Ruska, izolace a fragmentace Francie a Západu“.

Putin na zasadnutí Valdaj klubu 2025

Prezident Ruskej federácie Vladimir Vladimirovič Putin vystúpil so zásadným prejavom na XXII. plenárnom zasadnutí Medzinárodného diskusného klubu Valdaj.

Zásadným vzhľadom na dynamiku v rámci medzinárodných vzťahov, na dynamiku vývoja vo svete, keď sa kyvadlo presúva zo Západu k svetovej väčšine, keď sa tí, ktorí podpisovali závery Mníchovskej konferencie (29. až 30. septembra 1938) a následne participovali na rozpútaní druhej svetovej vojny (dnes naši strategickí „spojenci“ v NATO a inde…) tvária, že riadia ak nie celý svet, ale Euráziu určite… Ak ho nielen my hodnotíme ako zásadný, mohli by sme predpokladať, že slovenské verejnoprávne média budú prejavu V. Putina venovať pozornosť.

Zbytečné potíže Andreje Babiše kvůli kauze „Čapí hnízdo“

Senzační události typu „bitcoinového skandálu“ či předvolebního běsnění politický stran odvádějí pozornost veřejnosti včetně politiků a novinářů od zdánlivě méně významných ohrožení jejich bezpečnosti. Příkladem budiž „kauza Jesenice“, které jsem zasvětil seriál článků „Zločinci pod záštitou státu 1-6“, a její spíše se zhoršující stav.

V předvolební situaci měla vláda příležitost na rázném zjednání pořádku  dokázat, že to s péčí o vnitřní bezpečnost státu a o nastolení vlády práva myslí vážně. Nestalo se ale nic.