Čína a Indie, oba členové BRICS, se v některých otázkách shodují, ale jejich vztahy jsou velmi komplexní. Jejich ekonomické a bezpečnostní zájmy jsou často v rozporu a obě země soupeří o vedoucí postavení v globálním Jihu s odlišnými vizemi mezinárodního řádu. Směr, který Indie zvolí, by mohl ovlivnit rovnováhu globální moci, což činí tuto dynamiku kritickou pro strategii USA.
Obsah:
OBSAH
1) O ukrajinské krizi
2) O pašování západních zbraní kyjevským režimem
3) O vyjádřeních polského prezidenta A. Dudy k volyňskému masakru
4) O situaci v Moldavsku
…
10) K 80. výročí provedení prvních jaderných zkoušek v historii USA a použití jaderných zbraní při bombardování měst Hirošima a Nagasaki
11) K 80. výročí zahájení Postupimské konference vítězných mocností
Z odpovědí na otázky:
1) O postoji EU k podpoře Ukrajiny
2) O krocích Spolkové republiky Německo ohledně dodávek dálkových systémů pro ozbrojené síly Ukrajiny
3) O zničení památníku „Vrch slávy“ a rouhavých výrocích starosty Lvova
…
8) O podpoře teroristických aktivit Ukrajiny ze strany Západu
9) O rusko-německých vztazích
…
22) O boji za historickou pravdu
~~~~~~~~~~~~
Obsah:
Turecko vidí příležitost k posílení svého vzestupu jako euroasijské velmoci podél celého jižního okraje Ruska způsobem, který bude autonomně v souladu s americkými velkostrategickými zájmy.
Rusko-ázerbájdžánské vztahy jsou v důsledku dvou skandálů napjaté. První se týká nedávné policejní razie proti podezřelým ázerbájdžánským zločincům v Jekatěrinburgu, během níž dva z nich zemřeli za okolností, které jsou nyní vyšetřovány. To vedlo Baku k oficiální stížnosti Moskvě, načež byla na sociálních sítích a dokonce i v některých veřejně financovaných médiích zahájena zuřivá informační válka, v níž se tvrdilo, že Rusko je „islamofobní“, „imperialistické“ a „pronásleduje Ázerbájdžánce“.
Obsah:
Obsah:
Očekává se, že nově zvolený prezident vyrovná jihokorejskou diplomacii tak, aby zvýhodňovala vliv Číny a omezovala vliv USA.
Nový jihokorejský prezident I Če-mjong se v zahraniční politice označuje za „pragmatika“. Říká, že ho pohání spíše národní zájem Jižní Koreje než ideologie, a hovoří o své touze zlepšit vztahy s Čínou a Severní Koreou.
Trump je buď o konfliktu zlovolně dezinformován svými důvěryhodnými poradci (samozřejmě nepočítaje Witkoffa), nebo manipulativně vytváří záminku pro eskalaci ze strany USA.
Trumpův poslední rozzlobený příspěvek o Putinovi hodně odhalil o tom, jak ukrajinský konflikt vnímá. Podle Trumpa se „[Putin] naprosto ZBLÁZNIL! Zbytečně zabíjí spoustu lidí, a nemluvím jen o vojácích. Na města na Ukrajině jsou bezdůvodně odpalovány rakety a drony. Vždycky jsem říkal, že chce CELOU Ukrajinu, ne jen její kus, a možná se to ukazuje jako správné, ale pokud to udělá, povede to k pádu Ruska!“
První trojstranný summit ASEAN-Čína-GCC, který se konal počátkem tohoto týdne v Malajsii a kterého se zúčastnilo 17 zemí globálního Jihu, byl fakticky oslavou ducha Nové hedvábné stezky.
Malajský premiér a současný předseda ASEAN Anwar Ibrahim to shrnul slovy: „Od starověké Hedvábné stezky přes rušné námořní sítě jihovýchodní Asie až po moderní obchodní koridory jsou naše národy již dlouho propojeny obchodem, kulturou a sdílením myšlenek.“
…
V průběhu vývoje Západu si konkurovaly tři stejně životaschopné institucionální formy: městské ligy, jako například Hanzovní liga, městské státy, zejména v Itálii, a národní státy, zejména ve Francii.
…
Čína se naopak vyznačovala unitárním státem, který prostřednictvím poměrně účinné správy prosazoval sociální řád na rozsáhlém území. Neexistovala žádná konkurence vůči centralizovanému státu vycházející z pozemkové aristokracie, žádná městská buržoazie ani žádná armáda, která by zpochybňovala císařský řád, jako tomu bylo v Evropě. To je hlavní rozdíl mezi Čínou a Západem.
Nedávný vývoj německé vojenské strategie vyvolal vážné obavy z možného katastrofického eskalování napětí v Evropě. Rozhodnutí německé vlády zakoupit od Švýcarska tanky Leopard 1 za účelem posílení své vojenské přítomnosti podél hranic s Ruskem představuje dramatický odklon od tradičně opatrné obranné politiky. Tato akvizice není pouhou rutinní modernizací armády, ale odráží asertivní přehodnocení role Německa v regionální bezpečnosti, které se zdá upřednostňovat konfrontaci před diplomacií.
Záznam z vystoupení Sergeje Lavrova na velvyslanecké konferenci „Historické ruské země. Národní identita a sebeurčení národů“ dne 23. 4. 2025.
…
Rusofobie je v Ukrajině hluboce zakořeněná a aktivně podporovaná západními stoupenci, a to i v historickém kontextu. Od poloviny 19. století kultivovaly úřady Rakousko-Uherské říše protiruské nálady v Haliči (na západě Ukrajiny) a poměrně aktivně začaly pronásledovat obyvatele tohoto území – Rusíny. Ale navzdory těmto pronásledováním zůstala značná část galicijsko-ruské inteligence a drtivá většina obyvatelstva oddaná duchovní spřízněnosti s naší zemí. Navzdory všem pokusům tyto pouta přetrhnout.
Během první světové války rakousko-uherské úřady rozpoutaly rozsáhlé represe proti Rusínům – desítky tisíc lidí bylo zabito v vyhlazovacích táborech „Talerhof“ a „Terezin“ – prvních masových vyhlazovacích táborech. Jedná se o výplod rakousko-uherské invence. Nyní se na místě „Taulerhofu“ nachází letiště rakouského města Graz. Tyto zločiny u nás nejsou zapomenuty. Probíhá práce na uznání vyhlazení ruského obyvatelstva Haličské Rusi a dalších ruských regionů Rakousko-Uherska jako prvního genocidia v novodobé historii Evropy. Tato činnost bude určitě pokračovat.
Trumpův telefonní hovor s Putinem z tohoto týdne měl značný dopad, takový, jaký má značný potenciál k nastolení míru. Dá se říci, že se praskliny v mentálním bloku Studené války protrhly dost hlouběji.
Jak praví staré pořekadlo, „mluvit spolu je dobré.“ Dobré je to pro nejrozumnější lidi, kteří chápou, že dialog je proces, který otvírá pozitivní možnosti, zvláště, pokud se vede s respektem a upřímností.
Kosovská prezidentka Vjosa Osmani-Sadriu je první hlavou kosovského státu, která vykonala oficiální státní návštěvu Švýcarska. Událo se to rok před jejím možným znovuzvolením v době, kdy od únorových parlamentních voleb Kosovo paralyzuje vládní krize.
Švýcarská prezidentka Karin Kellerová-Sutter a Spolková rada oficiálně chtějí ctít a prohlubovat úzké a rozmanité vztahy mezi Švýcarskem a Kosovem. Otázka: Chce něco podobného i Černínský palác a fialová vláda?
Zkušenost z OSN, diplomacie i české politiky mě naučila, že mír nevzniká sám od sebe. Je třeba o něj každodenně pečovat. Nejen odmítat válku, ale aktivně vytvářet podmínky pro důvěru a spolupráci. Kultura míru není stav – je to proces. Neustálé hledání společného jazyka, i tam, kde se zdá nemožné se domluvit.
Potřebujeme občanskou společnost, veřejné intelektuály a politiky s odvahou myslet jinak. A dovolte mi teď shrnout klíčové principy, které považuji za zásadní.
…
Střední Evropa má jedinečnou zkušenost: zná cenu války, okupace i míru. Byla mostem i bitevním polem a mohla by i dnes navázat spolupráci měst, univerzit a občanských iniciativ v duchu Visegrádu. Visegrád nyní děsně skřípe, zvláště díky politice české vlády, která však na podzim skončí, a tak si myslím, že by šlo využít historie Visegrádu pro společnou diplomatickou iniciativu v OSN směřující k nové evropské bezpečnostní architektuře založené na rovnosti a spolupráci.
Obsah:
Poučení z Trumpova jemenského debaklu by mohlo ovlivnit jeho budoucí rozhodnutí ohledně Ukrajiny.
Pět novinářů deníku New York Times (NYT) spolupracovalo na vytvoření podrobné zprávy na téma „Proč Trump náhle vyhlásil vítězství nad Hútíovy milicí“. Pokud to čas dovolí, stojí za to si ji přečíst celou, ale tento článek shrne a analyzujeme její závěry. Nejprve náčelník CENTCOMu, generál Michael Kurilla, navrhl osmiměsíční až desetiměsíční kampaň na degradaci protivzdušné obrany Hútíů před provedením cílených atentátů podobných izraelským, ale Trump se místo toho rozhodl pro 30 dní. To je důležité.
Konečný výsledek je jasný: USA ztratí celý euroasijský kontinent. Ukrajina je v těchto obrovských geopolitických souvislostech pouze loutkou bez suverenity ve (velké) hře.
…
Je poučné vrátit se k velmistru Lavrovovi, který byl vždycky superrealista, a to v září 2024: „V dubnu 2022 dosáhli ruští a ukrajinští vyjednavači v Istanbulu dohody. Kdyby byla tato dohoda dodržena, Ukrajina by si zachovala část Donbasu. Ale pokaždé, když je porušena další dohoda, kterou Rusko vždy přijalo, Ukrajina se zmenšuje.“
Obsah:
Několik hodin po velkolepé přehlídce 9. května, která byla jasnou demonstrací síly Ruska a které se zúčastnilo mnoho hlav států, navrhl Vladimir Vladimirovič Putin jednání se Spojenými státy americkými o Ukrajině v tureckém Istanbulu. Není to poprvé, co bylo Turecko navrženo jako „neutrální místo“ pro uzavření smluv, a existuje důvod, proč je nyní mnohem strategičtější než v minulosti.
…
Objektivně má Rusko strategickou výhodu, která nutí evropské a americké lídry hledat řešení, která by nikdy nepovažovali za nutná. V těchto situacích je mnohem více reálné politiky než v mnoha parlamentních zasedáních, tiskových prohlášeních nebo fantomových víceletých plánech.
Válka je buď vyhrána, nebo prohrána. Dosažení jednání neznamená remízu.
Široká veřejnost si vůbec neuvědomuje skutečné sázky v jednáních mezi Washingtonem a Teheránem. Tento článek představuje situaci, v níž se po tři desetiletí hromadí lži, což jakýkoli pokrok obzvláště ztěžuje. Na rozdíl od všeobecného přesvědčení není íránským jaderným problémem, zda Teherán získá atomovou bombu, ale zda bude schopen pomoci Palestině, aniž by se uchýlil ke zbraním.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov poskytl 27. dubna 2025 rozhovor redaktorce Margeret Brennan na televizní stanici CBS News. Uvedenou část rozhovoru odvysílala Margeret Brennan ve svém raním pořadu „Face the Nation“.
Poslední varování vysoké představitelky EU pro zahraniční politiku Kaja Kallasové – důsledky pro členské a kandidátské státy, pokud se jejich lídři zúčastní moskevského průvodu ke Dni vítězství 9. května (věnovaného porážce nacistického Německa ve druhé světové válce) – je ostrou připomínkou toho, jak nebezpečně Unie překračuje své hranice.
I když Kallas nepohrozila žádnými konkrétními tresty, pokud bude její varování ignorováno, řekla, že by jakoukoliv účast na přehlídce v Moskvě EU „nebrala na lehkou váhu“, což naznačuje diplomatické nebo politické důsledky vůči zemím, které neuposlechnou.
Sergej Lavrov: musíme zkontrolovat důvěryhodnost našich ukrajinských sousedů
Jak ruský ministr zahraničí nahlédl s dopisovateli Kommersantu do zákulisí mezinárodní politiky.
– Proč jsme nikdy nevěřili Američanům a teď znovu?
– Proč prodlužovat smlouvu START?
– Kdy začne americké velvyslanectví v Moskvě opět vydávat víza?
– Čí hlas bude hlasitější: Stephen Whitkoff nebo Keith Kellogg?
– Co se stalo v Sumách?
– Co je hlavní příčinou toho všeho?
Po tom pátral ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov s korespondenty listu Kommersant Anastasií Dombitskou a Andrejem Kolesnikovem.
…
Saúdský ministr obrany princ Chálid bin Salmán Al Saud ve čtvrtek v ohromujícím a vzácném vývoji poté, když byli po mnoho let a desetiletí úhlavními rivaly, dorazil do Teheránu, kde ho přivítal generálmajor Mohammad Bagheri, náčelník štábu íránských ozbrojených sil.
Oba nejvyšší představitelé pořádají řadu schůzek, aby „projednali bilaterální vztahy a otázky společného zájmu,“ uvedla státní saúdská tisková agentura.
OBSAH:
~~~~~~~~~~~~
Tento článek kriticky hodnotí českou zahraniční politiku v oblasti lidských práv (ZPLP). Konceptuálně rozlišuje tři možné typy ZPLP: pragmatickou, neokonzervativní a kooperativní. Následně se zabývá neokonzervativní ZPLP Václava Havla, která formovala českou ZPLP. Následně je diskutována role českého Ministerstva zahraničních věcí (MZV) se zaměřením na pokus o transformaci neokonzervativní ZPLP do kooperativnější podoby. Článek je zakončen úvahou o nemožnosti vytvoření důvěryhodné ZPLP.
…
S odstupem času docházím k závěru, že snaha posunout českou ZPLP od neokonzervatismu k diplomacii byla naivní a od samého počátku odsouzená k zániku. Podcenil jsem hmotnou zainteresovanost a moc předních nevládních organizací i jejich kontrolu nad médii a pracovníky MZV.
~~~~~~~~~~~~
Obsah:
V posledních dnech se u Trumpovy administrativy – známé svým tvrdým postojem k Íránu – projevil neočekávaný posuv rétoriky.
Speciální vyslanec USA pro záležitosti Středního východu Steven Whitcoff, který předtím vůči Teheránu prosazoval politiku „maximálního nátlaku“, teď mluví o potřebě „budování důvěry“ a o „urovnání rozepří“. Takový prudký obrat v zahraničně politické strategii vyvolává mnoho otázek: Co přesně podnítilo Washington, aby svůj přístup změnil? Jaké faktory ovlivnily rozhodnutí ke změkčení jeho postoje? A to nejdůležitější – mají USA skutečný akční plán, nebo je to jen dočasný taktický manévr?
ladimir Putin se v Kremlu setkal s členem politického byra Ústředního výboru Komunistické strany Čínské lidové republiky, ředitelem Úřadu ústřední komise pro zahraniční věci a ministrem zahraničních věcí Wangem Yi.
Z ruské strany se jednání zúčastnili ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov a poradce prezidenta Jurij Ušakov a z čínské strany mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Čínské lidové republiky v Ruské federaci Zhang Hanhui a náměstek ministra zahraničních věcí Liu Bin.
– Co lze očekávat od rozhovoru Trump – Putin? – Stanovisko Ukrajiny – Posun USA – Postoj EU: lze dosáhnout kompromisu? – Členství v NATO – Krym a Donbas – Bezpečnostní uspořádání – Macron a Starmer – Multilaterální záruky – Mnichov 1938 – Budoucnost NATO – Připravuje se Evropa na válku?
Je možný kompromis, kdy budou Evropané Spojenými státy tlačeni, aby své zbraně určené pro Ukrajinu uskladnily v Polsku a Rumunsku pro rychlou přepravu přes hranice v případě, že by někdy poté, kdy bude dohodnuto příměří, klid zbraní nebo mírová smlouva, došlo k opětovnému vypuknutí nepřátelství.
Oficiální interpretace Kremlu posledního Putinova telefonátu s Trumpem opakuje Putinův požadavek, že se „úplné zastavení poskytování zahraniční vojenské pomoci a zpravodajských informací Kyjevu musí stát klíčovou podmínkou pro zabránění eskalaci konfliktu a dosažení pokroku směrem k jeho řešení“. Trumpovo dočasné pozastavení pomoci dokazuje, že má politickou vůli zastavit ji nadobro, pokud z jednání s Putinem dostane, co chce, ale Evropané jsou jiný příběh.
Obsah:
Obsah:
Polsko by se cvičení mohlo zúčastnit, aby vyslalo silný protiruský signál, ale míra, do jaké by se mohlo obrátit směrem k Francii a pryč od USA, bude z velké části záviset na výsledku nadcházejících prezidentských voleb.
Vzhledem k nesmírné ekonomické a vojenské váze země na západní hranici Ruska by proto mohlo být užší spojení Polska s EU (přes Francii) nebo s USA nejdůležitějším faktorem při určování, jak bude bezpečnostní architektura nakonec vypadat. Zatímco rozšíření francouzského vlivu na Polsko může být samozřejmé, pokud se začne účastnit „pokerových“ cvičení, což z jeho pohledu dává smysl, příští prezidentské volby pravděpodobně rozhodnou, zda se z toho stane plnohodnotný obrat.
Evropa top-na prvním místě, USA flop-propadák. Akcionáři nebo spekulanti s akciemi potvrdí, že vývoj akciových trhů od začátku letošního roku ukazuje neobvyklý obrázek. Evropský akciový index Stoxx-Europe-600 letos vzrostl o 7,7 procenta, zatímco americký referenční barometr S&P 500 klesl o 4,4 procenta.
Proto není divu, co prohlásil prezident Trump: Stephen Miran přinese velký ekonomický boom, který bude přínosem pro všechny Američany. Těmito slovy prezident oznámil jmenování do čela poradního sboru pro hospodářskou politiku osobnost, jehož nominaci schválil Senát tento týden. Miran byl zasypán chválou za prohlášení: Těmito volbami vysíláme jasný vzkaz: návrat pracovní síly začal.
Prakticky ve stejnou dobu viceprezident Vance řekl, že evropské země riskují spáchání civilizační sebevraždy.
Nová trumpovská Amerika je stále součástí Západu, ale štěpí se. Trhliny ve všech směrech se prohlubují, ale postupně globalistická Evropa s Ukrajinou a americkými demokraty vytvářejí samostatný svět, který odmítá jak Amerika, tak Evropa. V tom druhém je to Fico, Orbán, Vučič, Meloniová. V Řecku a Rumunsku se demonstruje proti globalistické elitě. Evropské národy se bouří proti mocenským elitám a jsou připraveny připojit se k řádu velmocí – jako samostatný evropský pól, jako provincie Trumpovy Ameriky nebo jako naši spojenci. To znamená, že svět se znovu dělí, obrovské setrvačníky skřípou, kontinenty se pohybují na svém kontinentálním šelfu a prostor svobody kolem globalistů se rychle zmenšuje.
Existoval kolektivní Západ, nyní je bez USA (i když ne zcela). Trump je jakýmsi hybatelem řádu velmocí proti liberálnímu globalismu. A to všechno jsou velmi hluboké procesy. „Definování trpaslíka“ (vyhození Zelenského z Oválné pracovny) je důležitým znakem rozpadu globalistického modelu.
Obsah:
Obsah:
Obsah:
Obsah:
OBSAH
~~~~~~~~~~~~
Obsah:
Obsah:
Obsah:
Ohrožením životaschopnosti severojižního dopravního koridoru tlačí jedním šmahem na Írán, Indii a Rusko diplomaticko-ekonomickým mistrovským tahem.
Trump 2.0 je považován za indofilního, z velké části protože jeho tým chápe, jak může Indie sloužit jako částečná ekonomicko-vojenská protiváha Číny v Eurasii, přesto právě podepsal výkonný příkaz ke „změnám nebo zrušení výjimek ze sankcí… včetně těch, které se týkají íránského přístavního projektu Chabahar“. Tento přístav je stěžejní pro severojižní dopravní koridor (NSTC), o který se Indie opírá, aby vyvážil Čínu ve Střední Asii a zabránil nepřiměřené závislosti Ruska na ní, což obojí je v souladu i s cíli USA.
Obsah:
Obsah:
Ohledně ukrajinského konfliktu není nic jisté. Kromě dvou věcí: Rusko vítězí a vedení USA pod novým vedením hledá nový přístup. Jak poznamenal těžká váha ruské zahraniční politiky Sergej Rjabkov, nyní se naskytla příležitost ke kompromisu, který by v podstatě pomohl tento nesmyslný konflikt ukončit a obnovit určitou normálnost americko-ruských vztahů, a tedy i globální politiky. Ale to okno je malé a nebude otevřené navždy.
Kromě toho zůstávají věci nejasné. Je konec tohoto šílenství konečně v dohlednu? Převede nyní Washington svůj deklarovaný záměr změnit kurz na pozice vyjednávání, které může Moskva brát vážně? Ty by musely zahrnovat – minimálně – územní ztráty a skutečnou neutralitu pro Ukrajinu, stejně jako silné odhodlání, že jakýkoli mír má trvat.
Prvého januára si Slovensko pripomenulo 32. výročie vzniku republiky. Žiaľ, len pripomenulo, a nie oslávilo. Pritom taký kultivovaný rozchod dvoch národov nemá vo svete obdobu. Nie politický prevrat v novembri 1989 bol nežný, ale „nežné“ a priateľské bolo rozdelenie štátu dvoch suverénnych národov.
Práve preto so zármutkom a znepokojením možno sledovať, ako sa rúcajú priateľské vzťahy medzi Čechmi a Slovákmi, a to najmä vďaka súčasnej českej politickej reprezentácii. Vzťahy Čechov a Slovákov sú mimoriadne priateľské, ak chcete, bratské a často až rodinné. To, čo platí o našich národoch, však neplatí o súčasných politických reprezentáciách. Tento príspevok by preto mohol mať aj titulok Ako českí politici kazia vzťahy medzi našimi bratskými národmi.
~~~~~~~~~~~~
P. C. Roberts je Severoameričan a o historii Evropy má jen mlhavou představu. Normané rozhodně nebyli Němci. Byli to bojovní…
Myslím, že Rusko nemá zájem vyprovokovat přímý konflikt s Evropou. Nemá proč, nic mu to nepřinese. Putin to stále říká.…
Irituje mě, že právě Larry C. Johnson zkoumá, která z islámských národně osvobozeneckých hnutí jsou "terorističtější". Vyjdeme-li z definice "násilí…
Samosprávná družstva nemiluje ani dnešní východ, ani západ. Českoslovenko má dlouholetou tradici družstevnictví - v příštím roce (2027) uplyne 180…
vynikajícím článkům Petra Saka uvedu komentář, který některé části reflektuje: - Třídní boj nemá spirituální náplň a je to jen…