Geopolitika | Disput

Blízký východ: V konečném důsledku jde USA o to, aby neztratily kontrolu

(ZIF): Jakou roli v tom všem hrají USA?
Karin Leukefeld: Sledují své vlastní zájmy. Usilují o normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií. To je plán USA již od druhé světové války. Na začátku roku 1945 – před koncem druhé světové války – se Roosevelt snažil dosáhnout dohody se saúdským králem, že přijme budoucí Izrael. Král Saúd to odmítl. USA se o to snaží i dnes a současná vláda pod vedením Joea Bidena v tomto plánu pokračuje. Tento zájem je pro USA prioritou, a to i s ohledem na nadcházející prezidentské volby. Biden to chce prezentovat jako „trofej“. Americký ministr zahraničí Blinken v uplynulém týdnu hodně cestoval. Nejprve byl v Jordánsku, pak několik dní v Rijádu a nyní v Tel Avivu. Zdá se, že jedním z výsledků těchto návštěv je, že chce oddělit situaci v Gaze od amerického plánu. Dojednává se dohoda, podle níž má být Saúdská Arábie postavena pod ochranu USA. Postupně se objevují různé scénáře. Jak jsem řekl na začátku, jedná se o velmi komplikovanou záležitost.

Pokud Ukrajina padne, bude to znamenat konec západní hegemonie

Rozhovor s Jacquesem Baudem:
Netanjahuova slova o tom, že nedojde k žádné „katastrofě“ poté, kdy bylo zabito více než 28 000 Palestinců a kdy byly dva z 2,3 milionu Palestinců v Gaze vysídleny, jsou zarážející. Izraelská armáda zabila od vydání příkazu ICJ téměř 2 000 Palestinců. Izraelské tajné služby nechápaly o svých protivnících vůbec nic. Již dříve bylo zjištěno, že se jí nepodařilo odhalit přípravy palestinské operace, ale nyní se ukazuje, že nezná ani Palestince.

Změny geopolitických paradigmat

Tariq Marzbaan a Nora Hoppe vedou rozhovor s profesorem Karaganovem z významné ruské veřejné zahraničněpolitické organizace a hovoří s ním o celé řadě témat, včetně vyhrocené kampaně Západu proti Rusku, války na Ukrajině, kolonialismu a genocidy v Gaze.

Je zřejmé, že anglosaský průmyslově-vojensko-mediální komplex s pomocí svých vazalů hodlá za každou cenu zachovat svou globální hegemonii a koloniální výboje. Hegemon nemůže přijmout změnu paradigmatu vznikajícího multipolárního světa.

Vyprávění o 7. říjnu (2023) v rozporu s historií

Přednáška Thierry Meyssana ze 4. května 2024 v Boulogne-sur-mer. Thierry Meyssan v ní vysvětluje, že současný konflikt v Palestině není zaviněn arabským a židovským obyvatelstvem. Byl zorganizován již v roce 1915 koloniální mocí s myšlenkou, že budoucí stát nebo státy nebudou nikdy schopny samy zaručit svou bezpečnost. Aniž by to věděli a ke své vlastní škodě, Palestinci a Izraelci zinscenováním operace 7. října a jejími následky tuto politiku pouze realizují. Tím, že nezastavili etnické čistky Gazanů, nedávají Anglosasové najevo svou necitlivost, ale skutečnost, že masakry považují za pouhé vyrovnávací faktory.

Genocida v Gaze jako explicitní politika

Izrael, Gaza a Západní břeh Jordánu by měly být chápány jako zahájení nové studené války.

V dosud nejzásadnějším podcastu roku 2024 profesor Michael Hudson – autor zásadních děl, jako je mimo jiné Super-imperialismus a nedávný Kolaps antiky – klinicky předkládá základní pozadí pro pochopení nemyslitelného: genocida 21. století, vysílaná 24 hodin / 7 dní v týdnu živě pro celou planetu.

Washington ztratil kontakt s realitou

Skutečným faktorem, který podkopává globální postavení USA, nejsou údajné akce některých autokracií, ale především mezinárodní chování a dvojí standardy samotného Washingtonu, jejichž příkladem je neochvějná podpora izraelské krvavé lázně v Gaze – útoku, který porušuje všechna pravidla, jež USA hlásají již desítky let.

Mezitím americké hodnocení hrozeb přisuzuje Číně „schopnost přímo konkurovat Spojeným státům a spojencům USA a změnit globální řád založený na pravidlech“. Přirovnává tak prostou čínskou schopnost k záměrnému jednání jejího vedení, přičemž nepřímo potvrzuje, že v oficiálním myšlení USA lze uvažovat pouze o světovém řádu vedeném Washingtonem.

V záblesku zdravého rozumu hodnocení hrozeb uznává, že akce USA, jejichž cílem je odradit cizí agresi, si protivníci často „vykládají tak, že posilují své vlastní přesvědčení, že Spojené státy mají v úmyslu je zadržet nebo oslabit, a tyto nesprávné interpretace mohou komplikovat řízení eskalace a krizovou komunikaci“.

Yellenová prosí Čínu o zpomalení pro záchranu tváře USA

Rostoucí snaha Spojených států „zadržet“ vývoj v Číně se tento týden výrazně projevila, když Janet Yellenová přijela do Pekingu, kde se uskutečnilo její prosebnické turné. Jen několik dní před svým příjezdem vzbudila rozruch svým historicky památným výrokem, že Čína nyní pracuje s „nadkapacitou“ (!!).

Ptáte se, co je to nadkapacita? I pro mě je to nové slovo.

Umění války: Různé systémy myšlení

Stejně jako Západ neporozuměl Rusku a byl zaskočen, Bílý dům rozhodně ignoruje biblický „konec časů“ v izraelském „způsobu uvažování o válce“.

Ašchabad – a plný plyn!

Pred časom sa končiaca (dúfajme) predsedníčka Európskej komisie Ursula von der Leynová v rámci nezmyselnej témy sankcií voči Ruskej federácii vyjadrila: „…naše sankcie výrazne narúšajú hospodársku základňu Ruska a oslabujú vyhliadky na jeho modernizáciu. Budeme naďalej vyvíjať tlak na Rusko a na tých, ktorí ho podporujú na bojisku. Aj naďalej pôjdeme po Putinových najbližších spojencoch. A pôjdeme aj po tých, ktorí pomáhajú Rusku obchádzať sankcie alebo dopĺňať vojnový arzenál…“

Súdržnosť v Strednej Ázii

Pred časom sa končiaca (dúfajme) predsedníčka Európskej komisie Ursula von der Leynová v rámci nezmyselnej témy sankcií voči Ruskej federácii vyjadrila: „…naše sankcie výrazne narúšajú hospodársku základňu Ruska a oslabujú vyhliadky na jeho modernizáciu. Budeme naďalej vyvíjať tlak na Rusko a na tých, ktorí ho podporujú na bojisku. Aj naďalej pôjdeme po Putinových najbližších spojencoch. A pôjdeme aj po tých, ktorí pomáhajú Rusku obchádzať sankcie alebo dopĺňať vojnový arzenál…“

Petr Pelz o Ukrajině

Kdo může za neúspěch ukrajinské ofenzívy? Spíš stratégové v USA, než ukrajinští velitelé
+ podcast

Západ veřejně mluví o tom, že je potřeba oslabit, zničit Rusko.
A potom ho rozdělit do malých států, což je existenční hrozba.
+ podcast

Pro Rusko je Ukrajina bitvou ve válce za dedolarizaci, tedy mezinárodní obchodování v jiných měnách než v dolarech
+ podcast

Koalícia ochotných II

Po bezdôvodnom útoku „koalície ochotných“ na Irak tu máme opäť „koalíciu ochotných“, ktorí stáli aj na počiatku štátneho prevratu na Ukrajine. Nemecko, Francúzsko a Poľsko boli garantmi dohody medzi prezidentom Janukovyčom a predstaviteľmi Majdanu, dohody, ktorá požadovala riešiť krízu vytvorením vlády národnej jednoty. Ak by sa bola vytvorila vláda národnej jednoty, tak Ukrajina by sa nemohla stať nástrojom politiky proti Rusku a vojenský konflikt by medzi Ruskom a Ukrajinou nevznikol.

Limitrofie Evropy (Slovensko, Čechy a Ukrajina)

Obsah:
1) Eduard Chmelár: Ak Fico nie je Slovensko, Šimečka je ním ešte menej (9.3.2024)
2) Redakce 100+1: Ve stínu mocných: Jaký byl vztah Čech k Velkomoravské a Francké říši? (31.8.2019)
3) Rostislav Iščenko: Rozvrat Európy na ruinách Ukrajiny

Neutrální Ukrajina?

Úvodem připomenu, že se Ukrajina nejen vzdala jaderných zbraní, ale vyhlásila i zájem být státem neutrálním, který se neúčastní vojenských bloků. Rozpad Sovětského svazu byl proveden i za těchto podmínek. Záměrem tehdejšího vedení Ruska, Ukrajiny, a Běloruska, tedy těch republik Sovětského svazu, které rozpad společně „upekly“, byly budoucí korektní a přátelské vztahy národů Sovětského svazu.

Prohlašovat, že si Ukrajina následně mohla dělat, co jí napadlo, tedy v roce 2008 a následujících porušit svůj vlastní závazek a usilovat o vstup do vojenského bloku NATO, může jen dítě nebo politický analfabet. Takhle to ve vztazích států prostě nechodí. Ostatně to tak nechodí ani ve vztahu jednotlivců. To jen naše fantasmagorická propaganda vymyla lidem důkladně mozky.

Gaza

Opona se rozhrnula. Před konsternovaným světem se odehrává inscenace genocidy pod dohledem, asistencí a ochranou světového hegemona.

Žádnou vodu, žádné jídlo, žádné léky, žádné palivo, žádnou elektřinu! Bojujeme proti lidské zvěři. Odpovědný je celý národ, nikdo není nevinný. Úplně spálit, už žádná naděje. Zničte Gazu hned! Teď! Nakba! Nakba, která zastíní Nakbu 1948. Vymazat je, jejich rodiny, jejich matky a jejich děti. Tato zvířata již nesmějí žít.

Zamyšlení po poslání

Putinův 19. projev přednesený ve čtvrtek 29. února byl rekordně dlouhý: 2 hodiny a 6 minut. Projev ve Federálním shromáždění lze považovat za volební program i proto, že ruský prezident ví, co a jak má dělat, a chápe, na koho se lze spolehnout při plnění stanovených úkolů. V jazyce občana jsou to rodina, mládež a kádry. V jazyce vojenském: vojenská a technologická síla a vysoká hospodářská produktivita. V jazyce politika: nezapomínejte, co jsem kdy řekl, kdo jsem, a proč i politik by nikdy neměl být zrádcem svých spoluobčanů. A vzkázal chamtivcům bez duše: elity nejsou ti, kteří se obohatili v divokých devadesátých letech a konci minulého století.

Koncepční projev ruského prezidenta, dotýkající se současnosti a budoucnosti největší a strategicky nejvýznamnější ozbrojené konfrontace na světě, kterou několik let nazývám antropologická válka, logicky upoutal pozornost západního publika. Navíc jak ve Spojených státech, tak v EU v předvečer volebního cyklu panuje dokázaná krize důvěry mezi těmi nahoře a dole. Lidé při hledání odpovědí se stále více zajímají o názor druhé strany. Proto si dovoluji sdělit několik západních názorů na projev s vlastními mini-komentáři a doplněním.

Cesta na Krym, leden 2024

Úmyslné zanedbávání, následovaná blokáda a nyní válka nedokázaly zlomit odhodlání obyvatel poloostrova.

Vzhledem k tomu, že se ruská vojenská operace proti Ukrajině blíží ke svému třetímu roku, soustředění na probíhající konflikt umožnilo, aby další výročí zůstalo relativně nepovšimnuto – je to již přibližně deset let od násilných událostí na kyjevském náměstí Majdan, které uvedly do pohybu okolnosti, jež urychlily současný konflikt.

Thierry Meyssan v srbském deníku Večernje Novosti

Interview srbského novináře a spisovatele Dragana Vujičiće s francouzským spisovatelem a publicistou Thierry Meyssanem se věnuje podobnostem mezi válkou v Kosovu (1998), válkou na Ukrajině (2021) a masakrem v Gaze (2023).

Ukrajina, Gaza a mezinárodní řád

Probíhající krize na Ukrajině a v Gaze ukazují naléhavou potřebu nového internacionalismu, který by se vyrovnal s rostoucí nezávislostí středních a menších mocností na celém světě. Taková vize musí odmítnout snahu o znovuzavedení neúspěšného rámce jednostranného prvenství USA nebo snahu vtěsnat množící se regionálně specifické konflikty do zastaralého modelu „velmocenského soupeření“, který připomíná studenou válku mezi Spojenými státy a Sovětským svazem.

Projekt „Velká Indie“ nabírá na obrátkách

Indický premiér Naréndra Módí se 22. ledna zúčastnil slavnostního otevření hinduistického chrámu zasvěceného Rámovi, jednomu z bohů početného hinduistického panteonu.

Obřad měl několik významů. Zaprvé v náboženském kontextu symbolizoval vítězství hinduismu nad islámem. Za druhé ukázal sílu samotné Indie v kontextu kulturních a historických tradic. Za třetí to byl jakýsi akt volební kampaně Naréndry Módího a jeho strany Bharatiya Janata Party, která se hlásí k hinduistickému nacionalismu.

NALEVO s Petrem Drulákem: Absolventi ASPENu: S USA na věčné časy? Kasta soudců se vzájemně podrží.

Politika, mezinárodní vztahy zleva v autorském pořadu významného českého politologa a vysokoškolského pedagoga, bývalého prvního náměstka ministra zahraničí, bývalého českého velvyslance v Paříži, autora řady odborných knih u prestižních světových nakladatelství profesora Petra Druláka

Kam kráčíš Evropo?

Dnes už se sice Angličané vymanili z EU, ale jejich příbuzní a s nimi spojení (severské národy, Nizozemci) stále inklinují k Anglii a USA více než k centru EU. Iberský poloostrov má blíže k Latinské Americe, Balkán k Turecku a Rusku. Opravdu niterné spojení s Evropou je opravdu jen u Němců, Francouzů a Italů. K tomuto centru patřil ve středověku i Český stát. Dnes ovšem nepatří. Je to dáno nepříznivým průběhem historie posledních století, kterou dobře známe. Zdálo se, že zkušenosti z komunistického období vrhnou náš národ do náruče Evropy a Rusko nám navěky znechutí. Ve skutečnosti toto „vrhnutí“ bylo jen kvůli dotacím a konzumnímu životu. S odstupem od komunistické doby nastává jakési jasnější a pravdivější porovnávání historických jevů. Mladí lidé toho sice mnoho o své historii neznají, ale komunistická doba jim už nepřipadá nějak nepříznivá, obzvláště proto, že nevidí žádné jiné použitelné opoziční hodnoty vůči dnešnímu establishmentu.

4 x Gaza: dopady

Ramzy Baroud, Alastair Crooke, Thierry Meyssan, Caitlin Jonhstone | 9. 2. 2024 | Geopolitika, Převzato, Téma: EU, Téma: Palestina | 410 přečtení | Žádné komentáře | Etika, EU, Geopolitika, ICC/ICJ, Izrael, Ozbrojené konflikty, Palestina, Právo, USA, Válečné zločiny, Zločiny proti lidskosti

Obsah:

– Ramzy Baroud: Evropská morální krize: Je EU přímým partnerem v izraelské genocidě v Gaze?
– Alastair Crooke: Tragické sebezničení rozzuřeného Izraele
– Thierry Meyssan: Celosvětová situace v souvislosti s masakrem v Gaze
– Caitlin Johnstone: Jakkoli si myslíte, že je Izrael špatný, je ještě horší

Tři fronty novodobé studené války

Konec studené války přinesl pomíjivé unipolární uspořádání. V rámci „Pax Americana“ se nadšení intelektuálové a politici domnívali, že liberální demokracie, řád založený na pravidlech, volný trh a západní pojetí lidských práv budou vzkvétat v globálním měřítku. Tuto iluzi však zastínil neúprosný běh dějin. Druhá „dvacetiletá krize“ rozpoutala chaos, anarchii, nejistotu, krveprolití, věčné války a neortodoxní formy konfliktů. Několik regionů a států bylo pohlceno tektonickými otřesy následného zmatku a komplexní vzájemná závislost podnítila nárůst hrozeb spojených s vyhlídkami na nátlak, rozvrat, podřízení a dobytí. Pod vlivem tohoto zlověstného Zeitgeistu se znovu aktivoval přízrak strategického soupeření mezi velmocemi status quo a revizionistickými velmocemi.

Čínská diplomacie na prahu dřevěného draka

Článek představuje před dalším příchodem mrazu z Bruselu ledovku nejenom pro českou, ale i pro oficiální sinofobní EU diplomacii, která se neprobudila ani během nedávného WEF v Davosu.

Bulletin: Jaderné odstrašení

– Zachary Kallenborn: Proč by zákaz jaderných zbraní lidstvo ohrozil, nikoli zachránil?
– Ward Hayes Wilson: Reakce na Kallenborna: Proč realismus vyžaduje zrušení jaderných zbraní?
– Ivana Nikolić Hughes, Xanthe Hall, Ira Helfand, Mays Smithwick: Existenční hrozbou je jaderné odstrašení, nikoliv smlouva o zákazu jaderných zbraní
– Alexander Kostjuk: Výzva k jadernému odstrašení v Evropě
– Doomsday Clock / Hodiny soudného dne

World Economic Forum (WEF) 2024

OBSAH:

Katehon: Davos – agonie globalismu

Steve Watson: Šéfredaktorka WSJ říká elitám v Davosu: „Zprávy už nám nepatří

Joel Kotkin: Rozloučení s Davosem – a šťastný návrat

Jan Campbell: Po Davosu – kam …

Caitlin Johnstone, leden 2024

– Úvod: Vítejte v imperiu
– Mezinárodní řád založený na pravidlech
– Mnozí říkají, že chtějí mír, zatímco ve skutečnosti chtějí poslušnost

3x Jemen

Obsah:
– Abbas Juma: Vzepřeli se USA, Izraeli a Saúdské Arábii a slibují „pomstu“. Kdo jsou Hútíové z Jemenu?
– Sarah Schiffling, Matthew Tickle: Krize v Rudém moři: Suezský průplav není jediným „úzkým hrdlem“, které hrozí narušením globálních dodavatelských řetězců
– Larry Johnson: USA v Rudém moři zalezly do kouta

2x Čína

Obsah:
Kdo chce moc, nemá nic
Po volbách na Tchaj-wanu

Rok draka: Hedvábná stezka, dráha BRICS, Čínská cesta

Válka v Gaze urychlila spolupráci mezi mocnostmi globálního Jihu odolávajícími konfliktům podporovaným Západem. Společně mohou Ruskem vedené BRICS a Íránem vedená Osa odporu formovat západní Asii bez USA.

Jak Jemen všechno změnil

Jemenský Ansaralláh jediným tahem porazil Západ a jeho řád založený na pravidlech.
Kaskádové účinky jediného tahu na šachovnici – ohromující a pečlivě cílené blokády Rudého moře ze strany jemenského Ansarallahu – dalece překračují hranice globální lodní dopravy, dodavatelských řetězců a války o ekonomické koridory.

Čínské centrum pro současná světová studia (CCCWS) a BRI

Čínské centrum pro současná světová studia, založené v srpnu 2010, je think-tank přidružený k mezinárodnímu oddělení Ústředního výboru KS Číny. Slouží jako sekretariát Asociace think-tanků Hedvábné stezky a zaměřuje se na studie světové stranické politiky a zejména na iniciativu Pás a stezka.

Promiň Ameriko, Čína má větší ekonomiku než ty

Globalizace na jednu stranu zmenšuje svět a propojuje lidstvo, na druhou stranu vytváří ekonomickou závislost všech národních ekonomik. Vitalita ekonomiky jedné země tak ovlivňuje vitalitu všech ostatních. A naopak otevření se globálnímu trhu a zdravý přístup k němu ovlivňuje zpětně vnitřní ekonomiku země. Jak to funguje v reálu, jasně ukazuje Čína, která provedla čínskou ekonomickou reformu, díky které se začala otevírat globalizaci v 80. letech 20. století. A během čtyřiceti let dosáhla rozvoje, který je mezi velkými a lidnatými zeměmi nevídaný. Stala se lídrem, který dnes táhne globální ekonomický růst.

Valné shromáždění právě udělilo důtku americké hegemonii

Význam hlasování Valného shromáždění OSN 12. prosince daleko přesahuje požadavek na okamžité humanitární příměří v Gaze. Je to nápadné odmítnutí hegemonie USA. Význam není jen v obsahu hlasování, ale i v jeho kontextu.

Brusel – von der Leyen a Michel v Pekingu

Byl jsem privilegován možností pozorovat setkání představitelů EK s prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu dříve, než mnozí v ČR a jinde v EU. Setkání, zvané summit, v pořadí již 24-té, se uskutečnilo během posledního dne oficiální návštěvy v rámci 10. výročí založení iniciativy Pás a stezka (BRI) prezidentem Si a připomínky 45 let od otevření Číny politikou komunisty a reformátora Teng Siao-pchinga. O něm jsem mj. psal v knize 100 let KP, protože Teng prosazoval strategii socialistické tržní ekonomiky, otevřel Čínu světovému trhu a blahobytu, nejenom Číny, ale i Evropy.

BRICS a osa odporu: konvergence cílů

Válka v Gaze urychlila spolupráci mezi mocnostmi globálního Jihu odolávajícími konfliktům podporovaným Západem. Společně mohou Ruskem vedené BRICS a Íránem vedená Osa odporu formovat západní Asii bez USA.

EU se nyní vyrovnává s důsledky svého obrovského strategického selhání

Přední země Evropské unie stojí před vyhlídkou, že se postupně změní v pohraniční území, které budou všichni nepřátelští globální hráči považovat pouze za zdrojovou základnu v politice nebo ekonomice. Otázkou je, zda mohou Evropané pohyb tímto směrem zastavit, a co je důležitější, potřebují ve světových záležitostech větší zastoupení?

Praktický průvodce trvalým mírem

Zatímco Izraelci a Palestinci truchlí nad mrtvými a s obavami očekávají zprávy o těch, kteří jsou nyní pohřešováni, mnozí mají tendenci hledat viníka. Izraelci a jejich příznivci chtějí veškerou vinu svalit na Hamás, jehož přímá odpovědnost za hrůzný útok na izraelské civilisty je nezpochybnitelná. Ti, kdo více sympatizují s palestinskou věcí, vidí v tragédii nevyhnutelný důsledek desetiletí trvající okupace a tvrdého a dlouhodobého zacházení Izraele se svými palestinskými poddanými.

Před 200 lety se zrodila Monroeova doktrína. Je ještě živá?

Minulost ani současnou zahraniční politiku Spojených států amerických nelze pochopit bez přihlédnutí k fenoménu, jakým je Monroeova doktrína. Dnes ji ruská média příliš často nepřipomínají (myslím, že se tak dělo častěji v sovětských dobách). Přitom má smysl ji připomínat. Navíc k tomu existuje formální důvod – letos si připomínáme 200. výročí jejího vzniku. Doktrínu vyhlásil 2. prosince 1823 pátý americký prezident James Monroe ve svém poselství Kongresu USA. Je sice pojmenována po americkém prezidentovi, ale autorství dokumentu patří Johnu Quincy Adamsovi, ministru zahraničí ve vládě prezidenta Monroea.

Třístranný systém protiraketové obrany je krokem k asijskému NATO

Spojené státy, Japonsko a Jižní Korea plně zprovozní systém varování před raketami „do konce prosince“. Ačkoli je zdůvodněný jako prostředek proti odpalování raket Severní Koreou, znepokojivější je, že eskaluje napětí v regionu s Čínou prostřednictvím „NATOizace“ všech tří zemí, sjednané v dohodě „Spirit of Camp David“.

Rozměry konfliktu: Geopolitika

Editorial SCF: Ukrajinská zástupná válka a genocida v Gaze fatálně odhalují západní pokrytectví a morální bankrot
Alastair Crooke: Zamlčený slon v místnosti Netanjahuových záměrů v Gaze
Andrew J. Bacevich: Válka mezi Izraelem a Gazou skončí neúspěchem

Potřeba změny: Čína a Mackinder

Leopold Moravčík: Vzťahy USA a Číny v bludnom kruhu
Alastair Crooke: Přehodnocení Mackinderovy strategické bible
Poznámky – Mackinderův Heartland

Energetické sítě a bezpečný přenos energie

Rozvodné sítě tvoří páteř elektrických systémů již více než sto let a dodávají energii do domácností, továren, kanceláří a nemocnic. A jejich význam jen roste. Rychlé zavádění nových technologií, jako jsou elektromobily a tepelná čerpadla, znamená, že elektřina se rozšiřuje do oblastí, kde dříve dominovala fosilní paliva, což zvyšuje nároky na sítě. Země mezitím rychlým tempem rozšiřují projekty obnovitelných zdrojů energie, což vyžaduje více elektrických vedení k jejich propojení a vysoce funkční elektrické sítě, které zajistí spolehlivé dodávky koncovým zákazníkům.

Vzestup Vietnamu: Bude Hanoj příští velmocí v Indopacifiku?

V souvislosti s pandemií COVID-19 a rostoucím obchodním napětím mezi USA a Čínou přeskočil Vietnam Jižní Koreu a v roce 2022 se stane šestým největším obchodním partnerem Spojených států podle hodnoty dovozu. Tento skok představuje důležitý obrat ve vietnamské ekonomice – největším vývozním artiklem Vietnamu do Spojených států již není textil a oděvy, ale high-tech výrobky.

Amerika je hlavní příčinou poslední války mezi Izraelem a Palestinou

Zatímco Izraelci a Palestinci truchlí nad mrtvými a s obavami očekávají zprávy o těch, kteří jsou nyní pohřešováni, mnozí mají tendenci hledat viníka. Izraelci a jejich příznivci chtějí veškerou vinu svalit na Hamás, jehož přímá odpovědnost za hrůzný útok na izraelské civilisty je nezpochybnitelná. Ti, kdo více sympatizují s palestinskou věcí, vidí v tragédii nevyhnutelný důsledek desetiletí trvající okupace a tvrdého a dlouhodobého zacházení Izraele se svými palestinskými poddanými.

2x Václav Bělohradský (2019)

Smrt si říká unipolarismus
Přežije demokracie antropocén? Věk člověka a hodnotové ohnisko ústavy

Cynismus západních zemí vůči Ukrajině

USA bylo jasné, že ofenzíva nebude úspěšná.
Rozvovor s Jacquesem Baudem vede za „Zeitgeschehen im fokus“ Thomas Kaiser.

Europa, dívka ze západní Asie, znovu znásilněná americkým býkem

Konečným cílem kremelské strategie je demilitarizace a rozbití NATO. Pomalu ale jistě se k němu blížíme.
Vždy můžeme snít o tom, že bychom se po Ariadnině nitce mohli, jenom mohli, dostat ze současného rozžhaveného geopolitického labyrintu použitím mimořádně přeceňované komodity: logiky.
Avšak kultura rušení[1] Západu nakonec zrušila i logiku.

Západ potřebuje politiku Ruska, ne Putina

Démonizování Putina není politika. Je to výmluva pro absenci politiky.
Ještě před poslední fází války na Ukrajině se vyprávění o politice Západu vůči Moskvě soustředilo na ruského prezidenta Vladimira Putina. Takový přístup ignoruje skutečnost, že Putin působí spíše jako rozhodčí a konečný stabilizátor roztříštěné politické elity země.

/ Zpravodaj

/ Štítky

/ Nejčtenější

Poslední 3 měsíce

Poslední rok

/ Archiv

/ Poslední komentáře