Miroslav Dolejší: Analýza 17. listopadu 1989

Přetisk obsáhlého eseje Miroslava Dolejšího z října 1999 vyšel na webu Čítárny pod titulkem „Miroslav Dolejší. Po 19 letech v komunistickém vězení popsal skutečné události 17.listopadu 1989“ dne 1. 8. 2025.

Nepřinášíme ho zde kvůli informativnosti obsahu, odporuje našim publikačním zásadám, ale jako výmluvný dokument doby před čtvrt stoletím – včetně aktuálního úvodu Čítáren.

Kdo se ujme ministerstva spravedlnosti ?

Napsal mi chovanec jedné moravské věznice, kterému kdosi doporučil Chamurappi jako poslední záchranu proti nespravedlivému rozhodování justice. Pisatel se považuje za nevinného. Přesto jej soud poslal za mříže na dlouhých 7 let. Podle jeho názoru naprosto selhala obhajoba. Opakovaně se pokoušel o povolení obnovy procesu, ale neuspěl. Obhájci jej finančně zcela vyčerpali, aniž by pomohli. Na další vedení boje za spravedlnost s využitím služby advokátů již nemá peníze. Proto se obrací na nás v naději, že napravíme nedostatečnost výkonu advokátů. Nepřímo naznačuje, že případné náklady, které nám jednáním v jeho prospěch vzniknou, půjdou na náš účet.

Podobných dopisů jsem četl již více. Je to vždy stejná písnička: obhájci selhali a finančně nás vyčerpali, napravte jejich pochybení, a to zdarma. V uvedeném dopisu jsou tyto myšlenky vyjádřeny zvlášť názorně, proto se jím zde zabývám. Zapadají do mých aktuálních úvah o smyslu činnosti zájmových organizací občanů, podporujících odsouzené, hledající spravedlnost.

Podvody jako zbraň v diplomatické válce

Současná mentálně-hybridní válka vstoupila do fáze, kdy je kontrola nad mechanismem rozhodování protivníka důležitější než jakékoli územní připojovací cíle: první je nekonečně dominantní, druhé je omezeno hranicemi map. Ovladatelnost vědomím se stává hlavním předmětem působení. Vytváření umělých překážek realizace záměru a manipulace s nimi se stávají samostatným arzenálem prostředků vyjednávacího procesu. Cílem takového manévru je narušit vnitřní soudržnost protivníka, jeho schopnost komplexně vnímat situaci, přijímat rozhodnutí a jednat jako jeden celek. Ztráta vybudované koordinace mění řídící systém v soubor nekoordinovaných reakcí, kde každý úřad vysílá na své vlastní frekvenci a mezery mezi signály se stávají zranitelným místem pro plnění úkolů.

Psaní z basy

Napsal mi chovanec jedné moravské věznice, kterému kdosi doporučil Chamurappi jako poslední záchranu proti nespravedlivému rozhodování justice. Pisatel se považuje za nevinného. Přesto jej soud poslal za mříže na dlouhých 7 let. Podle jeho názoru naprosto selhala obhajoba. Opakovaně se pokoušel o povolení obnovy procesu, ale neuspěl. Obhájci jej finančně zcela vyčerpali, aniž by pomohli. Na další vedení boje za spravedlnost s využitím služby advokátů již nemá peníze. Proto se obrací na nás v naději, že napravíme nedostatečnost výkonu advokátů. Nepřímo naznačuje, že případné náklady, které nám jednáním v jeho prospěch vzniknou, půjdou na náš účet.

Podobných dopisů jsem četl již více. Je to vždy stejná písnička: obhájci selhali a finančně nás vyčerpali, napravte jejich pochybení, a to zdarma. V uvedeném dopisu jsou tyto myšlenky vyjádřeny zvlášť názorně, proto se jím zde zabývám. Zapadají do mých aktuálních úvah o smyslu činnosti zájmových organizací občanů, podporujících odsouzené, hledající spravedlnost.

Scéna je připravena pro bezpečnostní dilema mezi euroasijským rimlandem a heartlandem, vyvolané USA

USA, podporované NATO, Pákistánem a „asijským/zadržovacím půlměsícem“ Japonska, Tchaj-wanu a Filipín, se v průběhu tohoto století chystají čelit Rusku, Indii a Číně.

USA vysílají smíšené signály ohledně čínsko – ruské dohody, kterou posílila dohoda o plynovodu Síla Sibiře 2, poté, když Trump v září prohlásil, že je jí „neznepokojen“, a ministr války Pete Hegseth tvrdil, že mu proti nim nařídil „obnovit odstrašení“. Jak bylo argumentováno, „Trumpův zákon o vyvažování v Eurasii 2.0 selhal“, a to především v důsledku vývoje, který zahrnoval zejména tichý souhlas Indie v rámci sbližování s Čínou.

Válka USA proti Venezuele?

Obsah:

  1. Eisenhower Media Network: Bezpráví a arogance
  2. Timothy Alexander Guzman: Válka USA proti Venezuele?
  3. Jack Hunter: Rand Paul Trumpovi: „Neopouštěj“ MAGA kvůli změně Madurova režimu
  4. Iran Press: Putin podepsal smlouvu o strategickém partnerství mezi Moskvou a Caracasem

Proč Aborigins snědli Cooka

Pro ty, kteří se vždy obávají, že je zde příliš mnoho slov, vyjádřím smysl celého textu jednou větou: není třeba se uklidňovat – lepší to nebude.

A nyní pro všechny ostatní, kterým jedna věta nestačí.

Bude to samozřejmě lepší, ale nebude to brzy, ne všichni se toho dožijí. Může se stát, že se toho vůbec nedočkáme – už nebude nikdo, kdo by mohl napsat epitaf lidstvu. Zpočátku to přeživší nebudou mít jednoduché, ale pak i oni zemřou. My jako realisté však budeme vycházet z toho, že dříve či později, možná dokonce až po nás, to nejhorší pomine a nastanou lepší časy.

Turecko se připravuje na historický obrat: z hlídače NATO na eurasijského protagonistu

Pouze spojenectví s eurasijskými mocnostmi zajistí přežití a prosperitu Turecka v multipolárním světě.

Turecko bylo po celá desetiletí považováno za pilíř východního křídla NATO – klíčovou figurku na šachovnici v boji proti Rusku. Od vstupu do aliance v roce 1952 hraje země dvojí roli: na jedné straně strategického partnera Západu a na druhé straně regionální mocnosti s vlastními ambicemi. Tato rovnováha byla vždy nestabilní – a nyní se začíná podstatně měnit.

Přehodnocení racionality v měnícím se světovém řádu

Ačkoli Hegelovo tvrzení, že dějiny světa se pohybují z východu na západ – s Evropou jako vrcholem dějin a Asií jako jejich úsvitem – bylo možná poněkud přehnané, současné globální dění, zdá se, ohlašuje nový začátek světových dějin, který opět sleduje dráhu slunce.

V tomto kontextu získává kniha J. N. Mohantyho „Reason and Tradition in Indian Thought“ (1992) nový význam. Mohanty rozebírá falešnou dichotomii mezi racionalitou a tradicí a tvrdí, že indická filozofie je hluboce racionální, přičemž zůstává zakotvena v živém kulturním a duchovním rámci. Trváním na univerzálnosti rozumu napříč civilizacemi Mohanty podkopává epistemický monopol, který podpořil unipolaritu.
~~~~~~~~~~~~

Variace na téma AB

Oligarcha AB, jemuž kvůli jeho ohromné moci v úzkém kruhu přátel přezdíváme „Vezír“, dosáhl věku 71 let. V žádném případě nepůsobí dojmem starého muže. Je v perfektní psychické i fyzické formě. Překypuje energií, je úspěšný jako podnikatel i jako stvořitel nejsilnějšího politického hnutí. Pokud jedná s voliči na veřejnosti mimo sál Poslanecké sněmovny, dokáže projevit smysl pro humor, má jisté charisma. Je finančně zabezpečený. Má všechny předpoklady pro příjemné stárnutí, zpestřené sbíráním všech možných požitků, jež svět nabízí. Nevšímá si ale, že mu možná ujíždí vlak a vrhl všechny síly do politického života. Podezírám ho, že se pustil do politiky, protože mu prostředí konsolidovaného holdingu Agrofert již neposkytovalo dostatek příležitostí k vybíjení nezměrné energie a tvorby adrenalinu, provázející konflikty s odpůrci.

Hitlerismus, trumpismus, netanjahuismus, lepenismus, macronismus

Odkazy na 30. léta 20. století se množí. Úpadek americké demokracie nás zdá se vrací k úpadku německé Výmarské republiky. Trump svým potěšením z násilí a lží, svým využíváním zla nás neodolatelně vrací k Hitlerovi. V Evropě vzestup hnutí klasifikovaných jako krajně pravicová nás nutí k pohledu zpět na naši historii.

Západní společnosti se však již příliš nepodobají tomu, čím byly ve 30. letech. Jsou zestárlé, konzumní, terciární, ženy jsou emancipované, osobní rozvoj nahradil stranickou příslušnost. Jaký je vztah k společnostem 30. let: mladým, skromným, průmyslovým, dělnickým, mužským, stranicky organizovaným? Právě tento socio-historický odstup mě vedl k tomu, že jsem dosud považoval za a priori neplatnou paralelu mezi „extrémní pravicí“ současnosti a minulosti.

Tragédie naší zahraniční (ne)politiky

Vláda doplatila na to, že sama je kompromisem z kompromisů. Prvním kompromisem byla koalice Spolu. Dalším kompromisem pak byla pětikoalice. Přičemž většina zúčastněných stran, at´z naivity, z oportunismu, nebo z neznalosti, podléhá prvoplánovému a jednoduchému euronadšenectví. Směr byl už na začátku jasný: žádné konfrontace, žádné blokace, žádné protesty na Radě EU. Hlavním imperativem činnosti této vlády bylo, aby byla dobře zapsaná v Bruselu, aby všichni říkali „s českou vládou nemáme žádné problémy, s nimi se vždycky dohodneme“. Tento přístup se pak materializoval v některých případech během předsednictví ČR v Radě EU, kdy vláda ucukla jak pokud šlo o Green Deal, tak pokud šlo o migrační politiku a pomohla dohodnout opatření, proti nimž ted´sama protestuje. A byla to opatření, která jednoznačně škodí české ekonomice a české veřejnosti.

Fjodor Lukjanov pro Institut Montaigne

Institut Montaigne: Konkrétněji, chce Trump II. totální soupeření s ostatními velmocemi? Zajímá ho svět sfér vlivu?
Fjodor Lukjanov: Nemyslím si, že uvažuje v takových kategoriích: „Chci konkurenci velmocí“. Podle jeho chápání existuje jedna země, která má právo a příležitost získat maximální dividendy. Tou zemí jsou Spojené státy. Z pohledu trumpistů všechny intelektuální vynálezy 20. století, počínaje Woodrowem Wilsonem, bránily Americe v tom, aby tak činila, a nyní se Spojené státy vrací ke správným kořenům. Nejedná se samozřejmě o izolacionismus, který je v moderním světě nemožný, ale o merkantilizaci vztahů s ostatními zeměmi v míře, v jaké je tato možnost k dispozici. Pokud jde o sféry vlivu, Trump tomuto konceptu rozumí a možná se mu přibližuje především ve vztahu k samotným Spojeným státům.

Zbytečné potíže Andreje Babiše kvůli kauze „Čapí hnízdo“

Senzační události typu „bitcoinového skandálu“ či předvolebního běsnění politický stran odvádějí pozornost veřejnosti včetně politiků a novinářů od zdánlivě méně významných ohrožení jejich bezpečnosti. Příkladem budiž „kauza Jesenice“, které jsem zasvětil seriál článků „Zločinci pod záštitou státu 1-6“, a její spíše se zhoršující stav.

V předvolební situaci měla vláda příležitost na rázném zjednání pořádku  dokázat, že to s péčí o vnitřní bezpečnost státu a o nastolení vlády práva myslí vážně. Nestalo se ale nic.

Putin na zasadnutí Valdaj klubu 2025

Prezident Ruskej federácie Vladimir Vladimirovič Putin vystúpil so zásadným prejavom na XXII. plenárnom zasadnutí Medzinárodného diskusného klubu Valdaj.

Zásadným vzhľadom na dynamiku v rámci medzinárodných vzťahov, na dynamiku vývoja vo svete, keď sa kyvadlo presúva zo Západu k svetovej väčšine, keď sa tí, ktorí podpisovali závery Mníchovskej konferencie (29. až 30. septembra 1938) a následne participovali na rozpútaní druhej svetovej vojny (dnes naši strategickí „spojenci“ v NATO a inde…) tvária, že riadia ak nie celý svet, ale Euráziu určite… Ak ho nielen my hodnotíme ako zásadný, mohli by sme predpokladať, že slovenské verejnoprávne média budú prejavu V. Putina venovať pozornosť.

Beztrestnost pro osm zločinců

Senzační události typu „bitcoinového skandálu“ či předvolebního běsnění politický stran odvádějí pozornost veřejnosti včetně politiků a novinářů od zdánlivě méně významných ohrožení jejich bezpečnosti. Příkladem budiž „kauza Jesenice“, které jsem zasvětil seriál článků „Zločinci pod záštitou státu 1-6“, a její spíše se zhoršující stav.

V předvolební situaci měla vláda příležitost na rázném zjednání pořádku  dokázat, že to s péčí o vnitřní bezpečnost státu a o nastolení vlády práva myslí vážně. Nestalo se ale nic.

Jan Schneider, Katka Konečná a Petr Drulák jsou hosty Jiřího Meduly

Drulák: Krach liberalismu jako bezpečnostní strategie. Hrozby pro ČR: Brusel, Ukrajina, Migrace

Schneider: Efektivita tajných služeb, realistická zahraniční politika, barevné revoluce, liberalismus a instituce, NATO, Spolupráce namísto konfrontace: BRICS

Medula: Lze ještě mluvit o demokratických režimech?

Drulák: Oligarchie – od arogance k zoufalství

Schneider: výpalné mafiánům a Babiš, migrace, schopnost EU přežít, Ukrajinci v ČR

Drulák: Stát a národ komplementární. Levice chybí. Stačilo! integrovalo rozumnou levici včetně komunistů

Svoboda projevu a zahraniční agentury

Obsah:

  1. Společnost pro obranu svobody projevu: Srovnání postojů kandidujících stran ke svobodě projevu 2025
  2. Jan Schneider: Výzva vládě České republiky ve věci povinností ministerstev obrany a zahraničí
  3. Stanislav Novotný: Plán ANO nestačí. Pro obnovení suverenity ČR musí být zlikvidovány zahraniční agentury

Trumpův návrh, aby NATO přestalo nakupovat ruskou ropu a uvalilo cla na Čínu, je nereálný

Obsah:

  1. Andrew Korybko: Trumpův návrh, aby NATO přestalo nakupovat ruskou ropu a uvalilo cla na Čínu, je nereálný
  2. amarynth: Tisková konference mluvčího čínského ministerstva zahraničí Lin Jiana dne 15. září 2025

Globální správa věcí veřejných

V říjnu se v Pekingu bude konat čtvrté plenární zasedání 20. ústředního výboru Komunistické strany Číny (KS Číny) a předtím 1. října připomínka 70. výročí založení Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang.

Podle programu čtvrtého plenárního zasedání podá politbyro zprávu o své práci Ústřednímu výboru Komunistické strany Číny a zasedání prostuduje návrhy na formulaci 15. pětiletého plánu (2026–2030) pro národní hospodářský a sociální rozvoj. Ten bude zrcadlit analýzu současné ekonomické a sociální situace v zemi s pěti autonomními oblastmi: Sin-ťiang, Vnitřní Mongolsko, Ning-sia, Kuang-si a Tibet, o kterém jsem psal odděleně. Současně připomínám, že 15. pětiletka je rozhodující fází pro uskutečnění socialistické modernizace. Proč?

Bitva o noosféry: AI, Eurasie a boj o budoucí mysl

Na první pohled vypadal summit Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v roce 2025 v Tchien-ťinu jako zapomenutelné diplomatické divadlo. Západní média jej ignorovala jako „řídkou kaši“ – příliš málo závazných dohod, žádné nové vojenské velení, nic, co by mohlo konkurovat NATO nebo EU. Toto odmítnutí však odhaluje spíše únavu Západu než slabost Eurasie. Z jiného úhlu pohledu summit v Tchien-ťinu promítal něco mnohem závažnějšího: vznik eurasijské noosféry, sdílené architektury myšlení a identity, která začíná konkurovat té západní.

Slovo noosféra  může znít exoticky, ale jeho kořeny sahají hluboko. Před stoletím ho zavedl francouzský jezuitský vědec Pierre Teilhard de Chardin a ruský geochemik Vladimir Vernadskij. Oba muži, z různých intelektuálních tradic, dospěli ke stejnému poznatku: lidské myšlení není pouhým vedlejším produktem biologie. Je to planetární síla, která přetváří Zemi stejně jistě jako vulkanismus nebo fotosyntéza.

Nálety, výbušniny, buldozery a mafiáni: destrukce Gazy

Obsah:

  1. Tareq Subhi Hajjaj: Nálety, výbušniny a buldozery: destrukce Gazy
  2. Diego Stacey: Francesca Albanese: Zastrašovací techniky Spojených států jsou mafiánské
  3. Amos Harel: Šéfové obrany říkají Netanjahuovi: Dobytí Gazy neporazí Hamás
  4. Jason Ditze: „Trumpova zóna“ by vedla k okupaci a vylidnění jižního Libanonu

25. summit Šanghajské organizace pro spolupráci

Obsah:
  1. amarynth: Hlavní body deklarace schválené hlavami států zemí ŠOS
  2. amarynth: Projev prezidenta Si Ťin-pchinga
  3. Andrew Korybko: ŠOS a BRICS se v postupné transformaci globální správy věcí veřejných doplňují
  4. Tarik Cyril Amar: Západ právě zažil drsné probuzení

Globální souboj: architektonika přežití

Současný konflikt na Ukrajině logicky souvisí s Krymskou válkou v letech 1853–1856, protože mají podobné úvodní fáze. Je jasné, že když se Rusko stává silou schopnou změnit rovnováhu v Evropě, Západ se proti němu sjednotí.

Ukrajina, Evropa, postsovětský prostor – každá zóna je pod kontrolou své polokoule, přičemž kritická autonomie obou stran zajišťuje rovnováhu pólů, nikoli chaos. Pro Rusko to znamená uznání práva na Eurasii a Černé moře; pro USA – upevnění vlivu v západní polokouli a transatlantické zóně. Rozdělení světa na dvě rovnocenné sféry odpovědnosti odstraňuje nekonečné eskalace, mění strategické protichůdné postoje v řízenou rovnováhu a historii opakování v předvídatelnou stabilitu.

Prohlášení Ivo T. Budila

Obsah:

Národní úkoly – Lidé aktivně vytvářejí a mění dějiny – Ke změnám dochází v době geopolitických transformací – Cesta začíná prozřením – Pracuji na knize o dějinách kapitalismu – Předpoklady analýzy – Kritika současné historiografie – Latentní a manifestní kapitalismus – Vznik západní hegemonie – Konec hegemoniálního systému – ČR – periferie západní hegemonie – Obnova zapojením do BRICS – Dvě fáze procesu akumulace – ČR – neproduktivní kapitál, připoutání k celoživotnímu dluhu – 30 slavných let Západu patří minulosti – Osvobodit se od neoliberální ideologie a periferního postavení – Obrození: podřídit kapitál demokratické kontrole

Ako je to s „útokmi na Slovákov“ a protestami v Srbsku?

Vo viacerých médiách na Slovensku sa v auguste 2025 objavila séria informácií o protestoch v Srbsku a zvlášť o útokoch na Slovákov v Báčskom Petrovci. Niektorí opoziční slovenskí predstavitelia sa kvôli tomu dokonca obrátili na orgány Európskej komisie. V skutočnosti sú však situácia v Srbsku i postoje slovenskej menšiny odlišné od toho, čo vykresľujú uvedené médiá a politici v SR.
V nasledujúcom texte sa preto budem venovať týmto témam:
– Situácia v Báčskom Petrovci
– Rozpory medzi Srbskom a EÚ
– Protesty a voľby v Srbsku

Vzkaz Jeffreyho Sachse českým dezolátům

Uf. Včera jsem v havlbrodském žurnalistickém semináři pro nezávislé stihl dvakrát přednášet i navštívit jeho dvojče, oficiálního mazánka jménem LŽŠ.

Kromě toho jsem za oněch necelých 24 hodin ve městě, kde jsem před čtvrtstoletím pracoval jako zdravotní bratříček, stihl absolvovat přednášku Ing. Jaroslava Štefce o pravdě ohledně české „národní bezpečnosti“, udělat rozhovor s uměleckým hostem semináře (jmenoval se Slovo do pranice!), herečkou Jaroslavou Obermaierovou, seznámit se s několika desítkami účastníků, z nichž s některými jsme dohodli budoucí spolupráci, a ještě posedět s organizátorem semináře, prvosignatářem Charty 77 (jedním z oněch 242, kteří podepsali už v prosinci 1976) Janem Schneiderem a zaposlouchat se do jeho autentických vzpomínek na Egona Bondyho, Jana Patočku, havlíčkobrodského rodáka Pavla Landovského i Olgu a Václava Havlovy. 

Politické klíče k řešení otázky koridoru Zangezur

8. srpna (2025) zprostředkoval Washington dohodu mezi Arménií a Ázerbájdžánem o otevření tranzitního koridoru přes Jižní Kavkaz. Tato nová dohoda nahrazuje původní plán koridoru Zangezur tím, co je nyní známo jako „Trumpova cesta k mezinárodnímu míru a prosperitě“ (TRIPP).
Její ekonomická životaschopnost však zůstává velmi diskutabilní, přičemž někteří odborníci tvrdí, že projekt by zkrátil dopravní trasu mezi Tureckem a Ázerbájdžánem o celkem 343 km, což by vedlo k významné úspoře času a nákladů na přepravu zboží. Poukazují také na to, že nová trasa by mohla sloužit jako alternativa k vytížené dopravnímu trase Baku-Tbilisi-Kars (BTK), která v současné době nemá funkční ekvivalent a jejíž nedávné pětinásobné zvýšení kapacity z 1 milionu tun na 5 milionů tun stále nestačí. Západní odborníci zdůrazňují, že obě trasy by se mohly vzájemně doplňovat, což by vedlo k rozšíření regionálních logistických kapacit a zvýšení vnější poptávky po tranzitních službách.
Naopak někteří domácí odborníci popisují ekonomický význam Zangezurského koridoru jako zanedbatelný, protože stávající dobře zavedené dopravní koridory z Ázerbájdžánu do Turecka přes Gruzii již zajišťují významnou část logistiky na jižním Kavkaze.
Odborníci z různých zemí se však jednomyslně shodují, že tento projekt se nestane trasou „míru a prosperity“.

Co se po volbách vlastně změní?

Všechno? Nic? Nebo jenom něco?

Pokud skutečně volby vyhraje dnešní opozice, neznamená to ještě, že máme vyhráno. Je to samozřejmě základní podmínkou, aby byla odseknuta jedna z hlav současné vládnoucí organizace, ale nelze zapomínat na Senát ČR, prezidentskou kancelář, BIS, Českou televizi atd. Tyto velmi vlivné organizace jistě nepromeškají žádnou příležitost jak ztížit předání výkonné moci a jak dál rozeštvávat společnost i politickou scénu.

Zločinci pod záštitou státu 6

V pěti dílech seriálu „Zločinci pod záštitou státu“ jsem se věnoval postupnému zveřejňování poznatků o skandálním způsobu vyšetřování „kauzy Jesenice“ – brutálního vydírání zlínských podnikatelů Ladislava a Jana Lebánků. Než se k jejich věci vrátím, odbočím do „bitcoinové kauzy“, protože až od čtvrtka 14. srpna 2025 považuji za potvrzený dojem, že stát neposkytl záštitu Tomáši Jiříkovskému, přestože chování různých žvanilů pro to nepřímo vytvářelo podmínky. V několika článcích s námětem „bitcoinového skandálu“ jsem opakovaně brojil proti bezuzdnému štvaní politiků, sápajících se na ministryni spravedlnosti Evu Decroix, která se pustila do odstraňování nepotřebných výplodů „bitcoinové“ hysterie, sloužících k zahlazení možného vlivu skandálu na náladu voličů. Věnovali se těmto nesmyslům s neutuchající energií a odsouvali pozornost od zločinu Tomáše Jiříkovského, jímž skandál začal.

V roce 2025

Věrní čtenáři vědí, že jsem Trumpa odhalil jako podvodníka, když obsadil svou první vládu globalisty z CFR. Věděl jsem tedy, že během své prezidentské kampaně v roce 2024 nebyl o nic menším podvodníkem.
Po bezduchém a zlovolném prezidentství Joea Bidena jsem však nikdy nečekal, že Trump po svém zvolení v listopadu loňského roku srazí Bílý dům do ještě hlubších hlubin šílenství. Hrozně jsem se mýlil! Donald Trump není jen horší než Joe Biden, ale ve srovnání s ním Biden vypadá jako George Washington.

Ale vzhledem k tomu, jak se Trump chová na Blízkém východě i ve východní Evropě, možná se nemusíme obávat inflace, dlouhých front a prázdných regálů. Spojené státy, jak je známe, možná ani nebudou existovat, protože Donald Trump bezmyšlenkovitě, agresivně, bezohledně a hloupě provokuje Rusko (a Čínu, Severní Koreu, Indii, Írán a Pákistán?) k globální jaderné válce.

Obávám se, že při setkání s Putinem Trump jako obvykle vybuchne a kostky budou vrženy. Do setkání Trumpa s Putinem se vkládá velká naděje, nikdo si však neuvědomuje nebezpečí. Tam, kde ostatní vidí naději, já vidím nebezpečí.

Pavel Blažek a Tomáš Jiříkovský na tiskovce Evy Decroix

Po vyslechnutí zvukového záznamu z tiskové konference paní ministryně Evy Decroix z 8.srpna 2025 se vracím k „bitcoinovému“ skandálu z pohledu jeho používání politiky a médii k předvolební agitaci. Je příznačné, že paní ministryně hned v úvodu uvedla, že ministerstvo spravedlnosti v okamžiku přijetí nabídky daru mělo dost informací, jejichž vyhodnocením mohlo dojít ke zjištění, že dar nemá přijmout. Za příjemce daru označila neosobní amébovitý útvar „ministerstvo“, ač je zřejmé, že šlo o neuvěřitelný výstřelek bývalého ministra Pavla Blažka a jeho souputníků. Jeho jméno nevyslovila během konference ani jednou a o roli odsouzeného Tomáše Jiříkovského se vůbec nezmínila. Ctí presumpci neviny až do krajnosti. Ale nic se nemá přehánět. Již Buddha učil, že se věcem mají dávat správná jména. Vyslovením Blažkova jména by přece neřekla, že se dopustil trestného činu. Ale veřejnost může jeho zamlčení vnímat jako snahu o odvedení pozornosti od něj s cílem zajištění jeho beztrestnosti. Na tomto místě ale chci říci, že jeho čin je tak podivný, že si netroufám učinit závěr, že se nejspíš dopustil trestného jednání.

Budování nové Eurasijské pevnosti

Po více než století utvářeli způsob, jakým velmoci vnímaly svět, dva mrtví rádci.

Na jedné straně jsme měli Alfreda Thayer Mahana, tj. amerického námořního důstojníka, který byl přesvědčen, že globální převahu určují námořní síly. Podle Mahana znamená kontrola oceánů kontrolu obchodu. Kontrolujete-li obchod, kontrolujete bohatství. Kontrolujete-li bohatství… no, doplňte si to.

Na druhé straně je Halford Mackinder, britský zeměpisec, která tvrdil pravý opak. Zapomeňte na moře, říkal. Kdo kontroluje „Ostrov světa“, tj. Eurasii, kontroluje svět. Tím, co se počítá, jsou železnice, řeky, potrubí a pevninská impéria. Ne fregaty a letadlové lodě.

Zničíme Rusko. Nepovedlo? Žádný problém: zničme Čínu!

Nikdy nepodceňujte blížící se tsunami podvratných „analýz“ a prediktivního programování, které je v hybridní válce proti Číně – a v širší válce proti BRICS – již zakotveno.

Podívejte se na nejnovější 128stránkovou zprávu Hudsonova institutu ve Washingtonu, D.C. s prorockým názvem „Čína po komunismu: Příprava na postkomunistickou Čínu“.

Zločinci pod záštitou státu II

Stále se nedokážu odpoutat od přemýšlení o surovém zacházení s bratry Lebánkovými v Jesenici, o strašlivých finančních účincích vydírání, o hubeném výsledku prvního pokusu o vyšetřování a zejména o netečnosti orgánů činných v trestním řízení při prověřování údajů, jež s velkým zpožděním, ale přece, předložil zadavatel vydírání Roman Šulyok. Jeho svědecká výpověď před soudem a obsah sdělení, jež učinil před zahájením prověřování při mých návštěvách ve věznici, jsou v souladu s poznatky poškozených. Působí proto věrohodně. Nemohu proto strávit taktiku, použitou při pátrání po totožnosti zakuklenců. Nezapomenutelný je pro mne výrok vyšetřovatele, že s podezřelým „dodavatelem“ zakuklenců nelze zacházet drsně, protože dlouho a dobře slouží.

Něco se s Trumpem stalo

Temné komentáře o „podvodu“ s Epsteinem vedou příznivce k tomu, že se od MAGA odtrhli, a Trump říká: „Už nechci jejich podporu!“

V bizarní tirádě označuje prezident některé ze svých nejhorlivějších příznivců za „slabochy“, „hlupáky“ a „blázny“.

Chování prezidenta Donalda J. Trumpa se tento týden proměnilo z bláznivého v bizarní.

Kriminalizace a represe se nezastaví u komunistů – příští obětí, terčem represe může být kdokoliv z vás

Kolektiv pro práci, kulturu a vědu rozhodně nesouhlasí s novelou trestního zákoníku, schválenou 30. 5. 2025 Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, která založení, podporu a propagaci komunistického hnutí činí trestnou s hrozbou odnětí svobody na dobu jednoho až pěti let.
Kriminalizace komunistických myšlenek a hnutí je součástí řady represivních opatření současného kapitalistického systému a jeho režimu, nejen vlády. Mnohé represivní kroky podporují také další systémové strany včetně opozice, soudy, státní orgány i soukromé kapitálové skupiny.

Represe a sledování celých částí lidových vrstev není náhodná. Je důsledkem zostřování rozporů v rámci imperialistického systému, jeho komplexní krize, jež vedla k vypuknutí mnohostranně nespravedlivé války světových rozměrů r. 2022. Imperialismus zostřil a zrychlil vykořisťování a zbídačování většiny lidí a omezování základních lidských práv a svobod.
Třídní zášť a nesnášenlivost podle našeho hlubokého přesvědčení vyvolává především současný systém, jeho režim a vlády – zbídačováním, vykořisťováním lidí, plundrováním planety, válečným štvaním a válkou, vyhazováním z práce, kampaněmi proti konkrétním lidem a jejich represí.

~~~~~~~~~~~~