Je nepředstavitelné, že by USA dovolily jakémukoli konkurentovi snížit jejich obrovský nový tržní podíl v evropském energetickém průmyslu, který plánují dále rozšiřovat, aby na nich učinily Evropu ještě závislejší, a že by USA tuto skutečnost nevyužily jako zbraň, pokud by se jim Evropa někdy v něčem významném vzepřela.
Ještě před několika lety věřilo velmi mnoho inteligentních lidí na Zemi v protiklad komunismu a kapitalismu. Dnes víme, že sice střednědobá ekonomická efektivita (z materialistického hlediska) funguje u komunistického plánovaného hospodářství hůře než při tzv. volném trhu, avšak oba systémy vedou nakonec k chudobě většiny národa, k masivnímu drancování přírody a k vykořenění etnické příslušnosti.
Spočívají tyto zdrcující výsledky při jejich srovnání skutečně jen v rozdílných povahách těchto systémů, nebo by mohla být příčina v samotné podstatě (v demokracii), se kterou se skoro všichni političtí vůdci permanentně ohánějí?
…
Na konci loňského roku se v Moskvě na Národní univerzitě pro výzkum – Vysoké škole ekonomické konalo druhé Tobolské čtení. První se samozřejmě konalo v krásném Tobolském Kremlu – jediném na Sibiři –, kde byl založen Tobolský klub, společenství lidí spojené společnou myšlenkou zahájit velký projekt pro nový rozvoj Sibiře a Ruska.
Druhé „čtení“, které svedlo dohromady asi 80 nadšenců a vedoucích programu (z nichž polovina byli Sibiřané), bylo věnováno jednomu z nejdůležitějších aspektů budoucí strategie – „Cesty a silnice Sibiře“ – rozvoji logistické a dopravní infrastruktury Sibiře a celé Eurasie, zejména podél meridiálních severojižních linií.
10. února 2007, přesně před 19 lety, promluvil na 43. mnichovské bezpečnostní konferenci Vladimir Putin – poprvé v historii. Mluvil bez diplomatických dvojznačností. Projev byl zařazen do memorand CIA jako strategický signál. Obsahoval kritiku unipolárního modelu světa a rozšiřování vojenské infrastruktury NATO. Západní státy však tento signál ignorovaly. Projev ohlašoval významnou změnu v ruské zahraniční politice a signalizoval asertivnější a nezávislejší postoj na mezinárodní scéně. Západní státy však tento signál ignorovaly.
V roce 2014 Putin v diskusním klubu Valdaj rozvedl mnichovské teze a prohlásil, že svět čelí historické křižovatce: diktát jednoho, nebo skutečná multipolarita.
Taky už nemůžete vydržet ten vždy poplatný ideologický tón mainstreamových zpráv o čemkoliv? Jak z toho? Vzpomněl jsem si, že v epicentrech alespoň dvou dnešních horkých kauz mám přátele. Insidery, kteří mi řeknou, co se děje, zevnitř.
Kauza 1: Slovenské národní divadlo „z politických důvodů“ propouští herce
Kauza 2: Trump a jeho federálové versus „lid státu Minnesota“
V posledních letech došlo k výraznému posunu: Umělá inteligence již není primárně oblastí výzkumu ani pouhým příslibem průmyslových inovací, ale politickým imperativem. Téměř žádný vládní dokument ani projev o hospodářské politice se neobejde bez zmínky o umělé inteligenci. Je považována za klíčovou technologii, motor růstu, bezpečnostní faktor a stále častěji za měřítko geopolitické relevance. Toto vyprávění je pozoruhodné, protože je méně poháněno jasně formulovaným společenským cílem než pocitem: strachem ze zaostávání.
Implicitní narativ je, že ti, kteří dnes masivně neinvestují do umělé inteligence, riskují zítra ztrátu prosperity, bezpečnosti a vlivu.
Obsah:
~~~~~~~~~~~~
Severní Ameriku zasahují mrazy a vánice; Moskva zažila nejsilnější sněžení za dvě století; a Evropa zažívá nebývalé množství sněhu a chladu. Dodavatelé vody rozesílají varovné e-maily o zamrzlém potrubí.
Zbývá vidět, kdy si ochlazení všimnou i klimatičtí alarmisté.
Nové strategie národní bezpečnosti a obrany USA, které souhrnně formulují „Trumpovu doktrínu“, jasně ukazují, že hlavním strategickým cílem USA je obnovit své dominantní postavení (unipolaritu) ve světě. Na rozdíl od krátké unipolární éry, která následovala po skončení staré studené války, se tentokrát USA výslovně zdráhají zaplést se do zámořských konfliktů, které by mohly vést k jejich přetížení, a budou se nyní také více spoléhat na své regionální partnery sdílející břemeno prosazování jejich společných zájmů.
Obsah:
Pandemie COVID-19 nebyla pouze zdravotní krizí. Stala se největším společenským experimentem moderní doby, který zásadně proměnil vztah lidí ke státu, vědě, médiím i vlastní svobodě. Tento dokument se s odstupem let 2019–2026 pokouší o kritickou reflexi období, které ovlivnilo životy milionů lidí a jehož důsledky pociťujeme dodnes. Video se věnuje klíčovým událostem pandemie v České republice i ve světě, porovnává oficiální narativ s dostupnými daty a analyzuje rozdíl mezi medicínou založenou na důkazech a medicínou ovlivněnou ideologií, byznysem a politickým tlakem. Zvláštní pozornost je věnována vakcinačním kampaním, jejich nákladům, rizikům, roli státních institucí a otázce odpovědnosti farmaceutických firem i regulátorů.
Soňa Peková, Jaroslav Turánek, Tomáš Fürst, Libor Hlavsa, Ondřej Dostál, Aleš Novotný
Obsah:
Dne 2. února zveřejnila BBC mimořádnou zprávu o tom, jak Trumpova administrativa „vyhlásila výrazný posun v politice“ vůči Burkině Faso, Mali a Nigeru, jejichž vlády se snažily vymýtit veškeré vazby na západní imperiální mocnosti a vytvořily Alianci států Sahelu (AES). Nezávislý blok je revoluční podnik s vyhlídkou, že další země budou následovat jeho příkladu. A Washington si o nových geopolitických realitách, které se v Africe odehrávají, nedělá iluze.
Britská státní televize zaznamenala, jak Nick Checker, šéf oddělení pro africké záležitosti ministerstva zahraničí, má navštívit Mali, aby vyjádřil „úctu“ USA k „suverenitě“ země a nastínit „nový kurz“ ve vztazích, čímž by se „minulé politické chyby“ odstranily.
Abú Zabí skončilo bez mírové smlouvy – a o to šlo. Rozhovory skončily jako výpověď o bankrotu: žádné společné prohlášení, žádná slavnostní tisková konference, jen kontrolované ticho. Za zavřenými dveřmi se rýsuje plán nucené správy v hodnotě zhruba 500 miliard dolarů: Rusko připravuje mapu, Spojené státy si zajišťují těžební potenciál, Evropská unie absorbuje sociální náklady a Ukrajina je nucena vyměnit suverenitu za solventnost.
Místo další invaze je pro Polsko současnou německou hrozbou hybridní válka, která je proti němu aktivně vedena prostřednictvím EU vedené Německem, jejímž cílem je vykořenit Poláky a narušit suverenitu jejich země, aby se usnadnilo jejich podřízení jako postmoderních německých vazalů.
Polský premiér Donald Tusk napsal, že „prezident Nawrocki opět poukázal na Západ jako na hlavní hrozbu pro Polsko. To je podstata sporu mezi protievropským blokem (Nawrocki, Braun, Mentzen, PiS) a naší koalicí. Smrtelně vážný spor, spor o naše hodnoty, bezpečnost, suverenitu. Východ nebo Západ.“ To byla reakce na projev prezidenta Karola Nawrockiho v Poznani koncem prosince, připomínající Velkopolské povstání, které zajistilo meziválečné západní hranice Polska.
Obsah:
Obsah:
Je to vlastně úžasně působivé. Tak účinná byla politická ideologie podpory tohoto malého apartheidního státu ve vysvětlování světu, jaké myšlenky by o něm měl mít, že jeho snaha ovlivňuje životy nás všech. Je tak účinná, že i když jste na společenské akci na druhé straně oceánu ve Spojených státech a pokud lidi kolem sebe neznáte velmi dobře, jakmile se objeví téma Izrael, okamžitě pochopíte, že vás čeká velmi nepříjemný večer.
…
Je ohromující, jak velký vliv měla tato ideologie na kulturu a instituce naší společnosti. Je to téměř magické.
…
Za posledních 35 let se v naší zemi – stejně jako prakticky ve zbytku světa – vytvořila zvláštní skupina obyvatelstva, kterou lze nazvat „globální třídou“. Jsou to lidé, kteří buď za dané období dokázali nashromáždit obrovské jmění, nebo se zapojili do globálních procesů na úrovni kultury, vědy a technologií. Samozřejmě, často je obojí propojeno.
Proč právě „globální třída“? Protože po všechny tyto roky (možná s výjimkou posledních několika let po začátku SVO) dominovaly globalistické postoje: pravidla, algoritmy vztahů, kulturní orientace, symboly prestiže a ukazatele blahobytu. To, co Jean Baudrillard nazýval „sémiurgií“ – produkce určitých znaků spotřeby, které úspěšné lidi převáděly do „vyšší třídy“ a certifikovaly jejich status.
…
Vlajka prezidente republiky nese hrdé heslo „Pravda vítězí“ a školáčky učí o Janu Husovi jako o vzoru, jenž se za pravdu nechal upálit. Bohužel věci nestojí tak, že by „pravda“ vítězila vždy a všude zcela samozřejmě. Ve skutečnosti většinou bývá nutné za pravdu tvrdě bojovat a leckdy se ji nepodaří prosadit. Sám proces hledání pravdy ve sporných případech bývá složitý, zdlouhavý a často v něm dochází k faulování.
Obsah:
Komunisté přicházejí! Rusové útočí! Číňané excelují! Mullahové vyhrožují! … A to nejhorší teprve přijde!
~~~
– Značka „Trump“
– Trumpova osobnost
– Dilema globální většiny
~~~
Hudební mezihra
~~~~~~~~~~~~
Moderní historie je plná událostí tak mimořádných, neobvyklých, pobuřujících a překvapivých, že má člověk chuť zvolat: jak je to možné!? Obvykle se tento výkřik jako obecný jev neobjevuje v okamžiku, kdy se takové události odehrávají, ale až o roky nebo století později: jak je to možné!?
…
– Proč se děje nemyslitelné
– Proč nevíme všechno
– Proč je dnes irelevantní myslet na nemyslitelné
…
Po třech dnech přebujelého žvanění Sněmovna uznala výsledek voleb přiznáním důvěry vládě. Národ prý má takovou vládu, jakou si zaslouží. Tedy nereptejme, neb nám do dalších voleb stejně nic jiného nezbývá. Neklame-li mě paměť, jde o první neúplnou vládu, která kdy žádala o důvěru. Vláda bude od začátku chromá až do té doby, než se Andrej Babiš postará o doplnění. Nemohu si odpustit poznámku, že předseda vlády si nezaslouží ty dva rozporuplné přílepky, s nimiž se musí dělit o moc. Jejich představitelům by slušelo více skromnosti v bezvýznamnosti. Tomio Okamura by neměl vykřikovat zásady zahraniční politiky mé vlasti a nemají-li Motoristé nezpochybnitelného kandidáta na funkci ministra životního prostředí, měli ponechat Andreje Babiše, aby obsazení křesla vyřešil bez nich. Okázalé přezírání prezidenta by si představitelé přílepků neměli dovolovat, protože s jeho voličskou podporou mu nemohou konkurovat. Prezident republiky nemusí automaticky plnit přání Filipa Turka.
Obsah:
Obsah:
Podle zprávy The Times of Israel a potvrzených údajů aktivistů Írán poprvé v historii zcela potlačil fungování terminálů Starlink – technologie, která byla dosud považována za nezranitelnou vůči cenzuře. „Nemůžete pochopit naše pocity. Moji bratři, moji bratranci – oni vyjdou do ulic,“ říká Azam Jangravi, expert na kyberbezpečnost z Toronta, jehož rodina zůstala bez spojení uprostřed masových nepokojů.
…
Pro Západ to znamená přehodnocení strategických předpokladů. Trh satelitní komunikace, jehož hodnota se odhaduje na 280 miliard dolarů, dlouho ignoroval riziko systémového potlačení a spoléhal se na dynamické směrování, šifrování a orbitální mobilitu. Nyní je jasné: pokud má nepřítel dostatečné zdroje, koordinaci a technickou základnu, může být i Starlink vyřazen z provozu – ne na hodinu nebo den, ale na dobu dostatečnou k potlačení protestů, dezorganizaci odporu a nastolení úplné kontroly nad informačním polem.
~~~~~~~~~~~~
Trump by mohl tvrdit, že vybudování infrastruktury „Zlaté kupole“ na kanadských ostrovech, pravděpodobně s částečným účelem sloužit jako krytí pro rozmístění nových útočných zbraňových systémů v Arktidě zaměřených na Rusko a Čínu, je nezbytné k překlenutí mezery mezi největším ostrovem světa a Aljaškou.
Obsah:
Obsah:
~~~
Obsah:
Obsah:
Obsah:
Obsah:
Před týdnem zemřel v Dublinu rodilý Slovák ze židovské rodiny Joe Veselský, rozený Jozef Weiss (1918 – 2026), který jako 107 letý byl nejstarší rodilý Slovák i občan Irska, kam emigroval roku 1949.
A takhle to máte pořád, podívejte se do statistik věkových rekordů: narozen(a u nás, odsunut/a do Vídně, Neumarktu, Norimberka, Karlsruhe, Bernu, nebo narozen/a u nás, emigroval/a před nacisty nebo stalinisty do Buenos Aires, Londýna, státu Washington nebo Minnesota. Moje rodná země opakovaně rodí nejstarší občany států západu.
Recept na dlouhý život? Naroďte se u nás – ale včas zahněte kramle za kopečky!
Obsah:
Obsah:
Obsah:
Životy politiků se často odvíjejí přes poněkud bizarní situace. Jednou z nich bude oběd na Hradě dne 7. ledna 2026, na který pan prezident Petr Pavel pozval pana předsedu vlády Andreje Babiše. Novoroční obědy prezidenta s předsedou vlády patří k ustáleným zvyklostem, které nenařizuje zákon. Není ale obvyklé, že by spolu obědvali bývalí soupeři z boje o úřad prezidenta republiky, tedy vítěz jako hostitel a poražený jako host. Po tom, co jsme na politické scéně zažili v minulosti, bychom se nemohli divit, kdyby pan prezident pana předsedu vlády nepozval, nebo naopak, kdyby se Andrej Babiš vymluvil na chřipku.
Na začátku tohoto roku je jasnější než kdy jindy, že radost a naděje se od sebe vzdalují. Radost existuje, ale bez naděje trvá jen tak dlouho, jako hořící zápalka. Když nastane noc, radost musí vzít prášky na spaní, aby mohla usnout. Pokud se dobře podíváme, můžeme najít i naději, ale bez radosti vypadá naděje jako bezdomovec zabalený do smutných, starých hadrů.
Kdo způsobil rozvod mezi radostí a nadějí? Nevím, ale jsem si jistý dvěma věcmi. Za prvé, progresivní transformace světa musí být výsledkem vzájemného doplňování radosti a naděje. Za druhé, progresivní transformace světa nikdy nebude výsledkem nenávisti nebo zoufalství.
Včera mi přišel vzkaz od Dr. Reinera Füllmicha, velkého bojovníka za pravdu v C19 kauze, z vězení v německém Bremervörde. Měl radost, že dostal vánoční pozdrav, který jsem mu koncem prosince poslala, a mě velmi potěšilo, a že se mi ozval navzdory komplikovaným podmínkám, ve kterých se ocitl.
Určitě mnoho z vás sledovalo informační fórum Corona Ausschuss, které Dr. Füllmich vedl a kam si v době C19 zval mnoho odborníků, ale i laiků a obyčejných lidí ze zemí celého světa, aby se na jednom místě sesbírala C19 data a odkryla se pravda.
Tento text je filozofickou reflexí útoku na Venezuelu a operace změny režimu v Íránu. Jsem si jistý, že nyní, když se podíváme na to, co se děje v globální politice, si všichni konečně uvědomili, že mezinárodní právo již neexistuje. Už neexistuje.
Mezinárodní právo je smlouva mezi velmocemi, které jsou schopny v praxi bránit svou suverenitu. Tyto mocnosti definují pravidla – pro sebe i pro všechny ostatní – co je a co není přípustné. A dodržují je. Takové právo funguje taktně, pokud je mezi velmocemi zachována rovnováha.
~~~
Obsah:
~~~~~~~~~
Úvahy mnou ctěného exprezidenta Václava Klause o vlivu přítomnosti ukrajinských uprchlíků na naši přítomnost a budoucnost ve mně probudily vzpomínky na stmívání nad Československem roku 1938, a pak na další vývoj. Den před mobilizací se narodila má sestra a mám v paměti obraz mobilizovaného táty ve vojenské uniformě při návštěvě u maminčiny postele. Ale také mám v paměti fotografii rodiny mé tety, prchající ze Sudet s nejnutnějším majetkem naházeným na žebřiňák tažený krávou. Bylo to mé první setkání s jevem uprchlictví, o němž se tehdy také hodně mluvilo. Tehdy do byl útěk dovnitř ohrožené země, beztak ale bolestný: lidé, vytržení z navyklého způsobu života a z prostředí, v němž některé rodiny žily po generace, byli náhle odkázáni na péči a milosrdenství státu, který se jim musel postarat o střechu nad hlavou a o náhradní zdroj obživy.
Dne 17. 12. (podle starých Rusů), respektive 30. 12. (podle moderních Evropanů) před 120 lety se narodil legendární ruský satirik Daniil Charms (1905 – 1942). Jeho osobnost se v dialogu snažil přiblížit překladatel jeho děl i děl o něm Bruno Solařík (jinak vedoucí oblíbené sobotní rubriky Krajských listů Pátrání B. S.).
Dovolil bych si podtrhnout:"... i míru svobody, kterou běžní občané Ruské federace v internetových diskusích stále mají..." a také to,…
To (9.6. 14:59) je velmi výstižné shrnutí českých mýtů, pane Švestko. V první řadě zaměňujete "Království České" (Königreich Böhmen, Regnum…
Ok, to ovšem nemění nic na tom že pohraničí, nazývané sdety, nikdy nepatřilo němcům,bylo to území království Českého a proto…
Dovolím si upozornit, že na území ČR byla prvním slovanským státem Velká Morava - ta Morava, kterou ČR neuznává. Tehdy…
V užším společenství musí být hospodářská situace států podobná. Rakousko je na tom viditelně lépe a asi by takové sjednocení…